Stín nad Pemberley

recenze

Miluji romány Jane Austenové. Kolem patnácti jsem měla takové to "austenovské období", kdy jsem přečetla snad každou její dostupnou knihu. (Tedy kromě Emmy, přes tu jsem se nějak nemohla přenést.) Uznávám, že je to už nějaký ten pátek, ale její knihy mám na čestném místě v knihovně a rozhodně nejsou zapomenuté. No a jelikož mám tuhle autorku ráda, sahám po knihách, které jsou její tvorbou ovlivněné, inspirované. A tak jsem si nemohla nechat ujít detektivku (byť je moc nečtu) od známe britské autorky P. D. James - zasazenou do prostředí románu Pýcha a předsudek - Smrt přichází do Pemberley.

Příběh nás zanese na Pemberley, sídlo Darcyových, zhruba šest let po svatbě Elizabeth Bennetové a pana Darcyho. Jako každý rok, i letos v říjnu se na panství koná ples na počest lady Anne (Darcyho matky). Sezvaní jsou všichni významní lidé z okolí, tento ples je velkolepou událostí, proto má každý plné ruce práce s jeho přípravou.

Neblahá událost však veškeré přípravy přeruší - k bráně se šílenou rychlostí žene kočár, ze kterého v hysterii sobě vlastní "vypadne" Lydie Wickhamová a vykřikuje nesouvislá slova zvěstující smrt.

V této chvíli i dobře známá a milovaná scenerie vypadala cize. Řeka se vinula jako proud roztaveného stříbra v měsícem ozářené krajině, dokud náhlý poryv větru nerozčeřil její hladinu, takže vypadala, jakoby se s chvěním probouzela k životu. Cesta se táhla zdánlivě nekonečnou pustinou přízračné krajiny, záhadné a tajuplné, kde nemůže žít žádná lidská bytost. V témže okamžiku, kdy se vrátila Jane, se konečně vynořil kočár, zprvu jen jako pohybující se vzdálený předmět ohraničený slabým mihotáním postranních světel. Odolávajíce pokušení ihned se vrhnout ke dveřím, zůstali stát v napjatém očekávání.
Elizabeth nedokázala potlačit beznaděj v hlase. Hlesla: "Jedou moc pomalu. Kdyby bylo vše v pořádku, jeli by mnohem rychleji." S touto myšlenkou už nemohla déle čekat u okna a běžela dolů, následována Jane a Bingleym. Stoughton zřejmě uviděl kočár z okna v přízemí, protože dveře už byly otevřené. Řekl: "Nebylo by moudřejší, madam, kdybyste se vrátila do hudebního pokoje? Pan Darcy vás bude ihned o všem informovat, jakmile dorazí. Je příliš chladno na to, abyste čekala venku, a dokud tu kočár není, nemůže stejně nikdo z nás nic dělat." Elizabeth odpověděla: "Paní Bingleyová a já bychom raději počkaly u dveří, Stoughtone."
"Jak si přejete, madam."
Spolu s Bingleym vyšli do noci a čekali. Nikdo nepromluvil, dokud kočár nebyl pouhých několik metrů od dveří a oni nespatřili to, čeho se obávali: zakryté tělo na nosítkách.

Nevím, jak moc budou dílem nadšení ti, co budou hledat detektivní příběh. Upřímně si myslím, že "žrouti detektivek" se budou asi trochu nudit. Ovšem ti z vás, kteří po knize sáhnou ze stejného důvodu jako já - spojitost s Pýchou a předsudkem - rozhodně zklamaní nebudou. Já tedy zklamaná nejsem, ba naopak. (Snad jen těch stránek by mohlo být víc.)

Líbilo se mi, jak citlivě a nenásilně autorka navázala na dílo J. Austenové - za to má můj obdiv. Myslím, že se dobře, věrohodně držela charakteru postav. Což se ne vždy podaří.

Závěrem: pro milovníky Austenové rozhodně ano, pro hledače dechberoucího detektivního příběhu asi úplně ne.

Autor: P. D. James
Překladatel: Irmgard Kolínská
Počet stran: 296
Nakladatelství: Motto
Rok vydání: 2013

Komentáře (0)