Štěnice

recenze

Natrefit na inzerát s pronájmem prostorného bytu doslova za „hubičku“ je rozhodně šťastná náhoda. Nebo možná taky začínající velká noční můra…

Hrdinům románu Štěnice od amerického spisovatele Bena H. Winterse se něco takového přihodilo. Zprvu vypadal jejich nově pronajatý byt jako splněný sen. Po několika týdnech se z toho ale stal přímo hororový domov. Na vině, jak už samotný název knihy napovídá, stáli nevítaní maličcí podnájemníci …

Začátek knihy Štěnice se odvíjí v pozvolném tempu a sleduje stěhování mladého manželského páru Susan, Alexe a jejich dvouleté dcerky do nového bytu, který objevili díky inzerátu. Jejich bytnou je starší vdova na penzi Andrea, na první pohled milá a trochu zmatená dáma. Dobrá čtvrť, dvě patra jen pro sebe, nízký nájem… Co víc si přát?

Postupně se v ději ale začínají odehrávat malé podivnosti. Krůček po krůčku houstne atmosféra a přibývá zvláštních příhod, na nichž je zajímavé to, že se dějí většinou jen Susan. Mezi ní a manželem tak narůstá napětí, protože Alex ne všemu dokáže uvěřit. Poslední třetina knihy, kdy domnělých útoků štěnic přibývá, se pak příběh mění ve velice slušný horor.

Když si Susan přečetla následující řádky, roztřásla se jako ratlík. Drbala se na hlavě, bolestivě se tahala za vlasy, strhávala si strupy a drásala si rány, které pokrývaly její tělo. Kouslala si už tak ohlodané nehty, tiskla si zuby na prsty, hryzala jako zvíře, dokud jí kůže na kloubech prstů nepraskla a Susan na jazyku neucítila krev. Přečetla si ten krátký, krutý odstavec ještě jednou a schovala si obličej do dlaní. „Panebože,“ zašeptala. „To ne.“

Ben H. Winters vypráví příjemným a nenáročným stylem. Do příběhu zasadil skromný počet postav, a přece to k solidnímu napětí i překvapení naprosto stačí. Co mu také rozhodně nelze upřít, je výborná gradace děje.

Štěnice jsou psychothrillerem, který čtenáři nejen nasadí brouka do hlavy, ale nejspíš ho přinutí i důkladně zkontrolovat vlastní postel a občas se při čtení na těle poškrábat :)

Komentáře (0)