Starý dobrý King

recenze

ŽHÁŘKA – Stephen King

Recenze

Z anglického originálu Firestarter
Přeložil Ivan Němeček
Vydalo nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA
Vydání čtvrté, pevná vazba, 360 stran
_________________________________

Anotace:

Nevinnost a krása sežehnuté zlem a hrůzou

Mladí studenti se účastnili přísně tajného vládního experimentu určeného k vytvoření mimořádných psychických sil. Dva z nich se později vzali a narodilo se jim dítě. Dcera. Ta překvapivě brzy vykazovala známky divoké a děsivé síly, která v ní roste. Rodiče se ji zoufale snaží trénovat, aby držela tuto sílu pod kontrolou a chovala se normálně. Vláda však chce dítě s neuvěřitelnými schopnostmi využít pro své vlastní šílené záměry.
_________________________________

Člověk v mládí učiní spoustu nerozvážností, kterých později lituje. Asi to známe všichni.
Andy McGee a Vicky Tomlinsová by o tom mohli vyprávět. Experiment, kterého se v roce 1969 zúčastnili jako studenti, s jejich životy pěkně zamával. Takový student má do kapsy hluboko a 200 dolarů je pro něj docela slušná sumička. A tak se spolu s dalšími deseti dobrovolníky zúčastnili experimentu, při kterém si nechali injekčně aplikovat chemickou drogu P-6 a na několik hodin se pak ocitli v podivné halucinogenní rauši. Po jejím odeznění však zjistili, že se vlastně o žádné halucinace nejednalo a že experiment pro dva účastníky (a později i pro větší část skupiny) nedopadl zrovna nejlépe.
Andy a Vicky na sobě začínají pozorovat nově nabyté schopnosti. Andy dokáže takzvaně „ponoukat“ lidi k věcem, které by za normálních okolností nedělali, vsugerovat jim myšlenku a ovlivnit tak jejich další chování. Jedná se o jistý druh mentální dominance. Tato schopnost si na Andym vybírá daň v podobě ukrutných bolestí hlavy. Ve Vicky podaná látka probudí slabý druh telekineze – dokáže pohybovat předměty.
Celou akci má pod palcem Dílna, tajná vládní organizace, v jejímž čele stojí kapitán Hollister. Jaká je však šance, že mezi dvěma zkoumanými subjekty proběhne chemická reakce, mez lidmi známá jako Láska? Ano. Andy a Vicky se dají dohromady, což nikdo z agentů Dílny nečekal, a za pár let počnou potomka jménem Charlie. Holčička je to zdravá a má se čile k světu. Když ji něco rozčílí, začne doutnat polštář v postýlce a když dostane hlad, shoří odpadkový koš. Charlie je totiž pyrokinetička!
Když spálí svého plyšového medvídka na uhel, rodiče si řeknou dost a začnou dívku učit sebeovládání a jak ukočírovat její „nadání“. Nikdo z nich netuší, že jsou celou dobu sledováni Dílnou, kterou malá Charlie velmi zajímá. Jak velké jsou dívčiny schopnosti a co všechno s nimi dokáže?

„Co když jsou ohně jen špičkou ledovce? Co když se její talent rozšíří? Mluvím o potencionálu destrukce. Mluvím o vlohách, které nějak souvisejí s podvěskem mozkovým, která je u dítěte téměř nečinná. Ale co bude, až doroste do adolescence a ta žláza se probudí ze spánku a na dvacet měsíců se stane největší silou v lidském těle, která řídí všechno od náhlého dozrání primárních i sekundárních pohlavních znaků po zvýšenou produkci rhodopsinu v oku? Co když tady máme dítě, které je nakonec schopné vyvolat jadernou explozi pouhou silou vůle? Co když má ta holka v sobě dřímající sílu schopnou rozpoltit planetu vedví jako asfaltového holuba na střelnici?“

„Při prvním jaderném výbuchu projektu Manhattan také nikdo netušil, co se stane. Jedna teorie hovořila dokonce o tom, že řetězová reakce nikdy neskončí a že v poušti, kde se pokus odehrál, bude již navždy plát miniaturní slunce.“

Lidé, kteří za experimentem stojí mají tedy pěkně nahnáno a není divu, že chtějí Charlie získat do své moci a mít tuto nevyzpytatelnou sílu pod kontrolou. Ostatně nikdy nevíte, kdy by se mohla hodit proti nepříteli.

„Z nácků šla hrůza. I z Japončíků. Teď Němci a Japonci zkrotli a hrůza jde z Rusů. A z muslimů. Kdo ví, kdo může ohrožovat svět v budoucnosti.“

Román Žhářka je takový mix Kingových děl Carrie, Ústav a scénáře k televizní minisérii Zlaté časy (Golden Years, 1991).
Kniha je napínavá hned od prvních řádků, kdy sledujeme Andyho a Charlie při jejich útěku před agenty. První polovina knihy je vlastně taková road movie s hrou na kočku a myš. Cestou se občas najde nějaká ta dobrá duše, která se jim snaží pomoct.

„Život je krátkej a bolest dlouhá a na tomhle světě jsme proto, abychom si pomáhali.“

Druhá polovina knihy se odehrává v Longmontu ve státě Virginia, v sídle tajné organizace. Kapitán Hollister potřebuje kvůli dotování provozu organizace a celého projektu dokázat, že experiment přinesl pozitivní výsledky. Ty mu můžou zajistit právě Andy a Charlie, kteří mají být podrobeni dalším pokusům. Do celé záležitosti je zapojen i jistý John Rainbird, který má s Charlie své soukromé plány.
Charlie svádí vnitřní boj s tím, zda má své schopnosti vůbec využívat a postupně se je učí ovládat. Vše spěje do apokalyptického finále, při kterém bude všem pořádně horko.

Když jsem před více jak dvaceti lety četl knihu poprvé, považoval jsem ji za jednu z těch slabších Kingovek. Nyní po druhém přečtení je jasné, že jsem jako dítě nedokázal její kvality náležitě ocenit, jelikož se jedná o výbornou věc s dlouhou dojemnou koncovkou přesně tak, jak to mám u Kinga rád. Napsal ji v době, kdy plodil své nejlepší kousky a to, že se nejedná o čistokrevný horor, ani trochu nevadí.

Bratři Dufferovi, tvůrci populárních Stranger Things, se při psaní scénáře nechali inspirovat mimo jiné právě touto knihou (další inspirací byly romány Carrie, Mrtvá zóna, Tělo, Osvícení a To).
Mimochodem organizace zvaná Dílna figuruje též v Kingově románu Tommyknockeři, kde přebrala kontrolu nad mimozemšťany, a byla zapojena i do projektu Arrowhead v novele Mlha.

Zažehněte tedy oheň v krbu (většina z nás k tomu bude potřebovat sirky) a zpříjemněte si dlouhé zimní večery Žhářkou.
A jeden citát z knihy na závěr:

„Klíče jsou zvláštní věci; podle toho, jak vám přibývají na kroužku, můžeme mapovat život.“

Komentáře (0)