"Šmejd" z vesmíru ve své další rafinované podobě

recenze

Invaze zlodějů těl (2023) 4 z 5 / assa
Invaze zlodějů těl

Má lidstvo vůbec nějakou šanci proti invaznímu šmejdu z vesmíru?

"Každý z nich byl naším nepřítelem, včetně těch, kteří měli oči, tvář, pohyby a chůzi našich starých přátel. Nebylo nám pomoci - mohli jsme se spolehnout jen sami na sebe."


Finneyho román The Body Snatchers (později také jako Invasion of the Body Snatchers) byl nejprve koncem roku 1954 publikován na pokračování v časopise Collier's. V knižní podobě pak vyšel o rok později a časem prošel několika úpravami. Díky edici Fobos se kniha českému čtenáři dostává do rukou úplně poprvé a jedná se právě o upravené vydání z roku 1983. Důvodem úprav byla především řada nesrovnalostí, nedostatečná vědecká přesnost a nepřesvědčivý konec, což nepřineslo moc dobrý ohlas u kritiky.
Mimo to, že je v revidovaném vydání příběh posunut v čase, jsem si všiml, že si autor dovolil čtenáři vtipným způsobem podsunout odkaz na svou další tvorbu. Jedná se o moment, kdy jde hlavní postava, dr. Miles Bennell, se svou přítelkyní do kina na film Zas a znovu, o chlápkovi, který přijde na způsob, jak se vrátit do minulosti. Jedná se totiž o odkaz na nikdy nezrealizovanou filmovou adaptaci Finneyho dalšího románu Time And Again (1970).
Na tom, že se z románu časem stala kultovní záležitost, má jistě své zásluhy, stejně jako u Blochova Psycha, několik úspěšných filmových adaptací. Dodnes byly natočeny čtyři verze a knihou se například inspiroval i Rodriguezův snímek Fakulta.
V polovině 20. století, kdy román vyšel, byly cizí entity z jiných galaxií atraktivním tématem a literatární a filmový svět se jimi jen hemžil. Lidé žili ve strachu z neznáma a mrazivé paranoie. Jen zavzpomínejme, co s nimi dokázala udělat obyčejná rozhlasová hra podle knihy H. G. Wellse Válka světů (i když nervová zhroucení a skoky z oken jsou nejspíše dost nadsazená).
I po tolika letech má kniha dost slušnou atmosféru. Neobvykle klidné a tiché maloměsto s podivně chovajícími se obyvateli může někomu připomenout například Stepfordské paničky Iry Levina. Co se týče českého vydání, mě jako knihomola docela mrzí ta brožovaná vazba.
Pokud hledáte víkendovou nenáročnou oddechovku a chcete si užít trochu toho mrazeníčka, určitě si knihu pořiďte.

Komentáře (0)

Přidat komentář