Smečka 4: Kořeny

recenze

Zklamání.
Bohužel mě tento díl, čtvrtý navazující, zklamal. Na sérii Smečka se mi líbilo ukončení děje. To, že se ze smečky stali opravdu vlci a my tak nemuseli přemýšlet, jak by to bylo dál. Takže mě tady přemohla zvědavost z toho, co může vzniknout z něčeho tak pěkně uzavřeného.
Přestože knihu hodnotím spíše záporně, tak se mi na ní líbí obálka a čtivost. Ač jsem mezi stránkami našla lehce splašený a zamotaný děj, tak se to číst dalo.
Po dvouleté odmlce jsem se tedy pustila do dalšího dílu série Smečka. Prvních několik stran jsem se snažila přijít na to, kdo je kdo a co se vlastně dělo v předchozím díle Smečka 3: Obět. Chyba na obou stranách. Já jsem si mohla předchozí díl přečíst a připomenout si pár scén, autorka mohla zapojit alespoň malé shrnutí toho, co se událo. Myslím, že v tomto případě by nebyl nikdo proti. Takto jsem se tedy motala a vzpomínala hodně dlouho. Když už jsem se trochu zorientovala, tak se blížil konec. Bohužel. Opravdu. Téměř na konci se rozvinula lehčí akce, které autorka dala pouhých několik málo kapitol.
Celý příběh máme možnost sledovat z několika úhlů pohledu, takže můžeme zaplout do více hlav najednou. Kapitoly nejsou nijak dlouhé, takže to díky tomu utíká jako voda. Naštěstí.
Kořeny jsou něco jako nástřel toho, co bude dál. Tentokrát se děj netočí kolem vlků, ale kolem skupiny Hledačů. Všichni se snaží vzpamatovat z nedávné války a několika smrtí blízkých. Takovými nejhlavnějšími postavami je tkadlena Adne, její přítel a velký bojovník Connor, bratr Ren jako mrtvá bloudící duše, a záporňák Logan. Všichni doufají, že to nejhorší zlo v podobě Bosqua Mara je pohřbeno. Snaží se najít klid v tom podivném zmateném světě. Nikdo však netuší, že temná magie stále žije a potřebuje ke svému znovuzrození několik obětí.
Nerada píšu záporné hodnocení knih, ale tentokrát to bohužel jinak nejde. Do dalšího dílu se pouštět nebudu. Cit pro psaní autorce nemohu odepřít, ale toto byl zásah vedle.

Komentáře (0)