Slzy muže aneb může se to stát každému

recenze

Paní Darina Hamarová pracuje jako učitelka angličtiny a informatiky na základní škole. Mimoto má krásnou roli – je maminkou čtyř dětí. Dalo by se říct, že toho zvládá více než dost, protože obě tyto role jsou náročné.
O to více tedy překvapí, že paní Hamarová se rozhodla vstoupit i do spisovatelské branže a hned její prvotina s názvem „Slzy muže“ dosahuje level, který odpovídá zavedeným spisovatelům s velkou praxí a zkušeností.
Když jsem se začetla do knihy „Slzy muže“, měla jsem nedříve dojem, že to bude takové „ble, ble, ble“ ze života studentů a dobrých přátel a následně o jejich zařazování do normálního rodinného života a pracovního procesu. Ano, kniha přináší pasáže, které potěší milovníky lásky, jemného sexu a romantiky, nicméně hlavní napětí se dostaví až poté, co šéfredaktorka Jana zadá novináři Giuovi udělat rozhovor s panem Michalem, který se vrátil po osmnácti letech z vězení za údajnou vraždu mladičké milenky. Giu zatím neměl štěstí na velké případy a tady se mu naskytla příležitost, a to ne jenom tak ledajaká. Michal byl odsouzen za vraždu a zdá se se, že důkazů proti němu bylo více a zřejmě neměl ani žádné alibi, neboť se svou milenkou v den vraždy byl.
Když Michal po delší době svolí k tomu, že rozhovor do novin poskytne, nemá Giu ještě žádné informace ze soudního spisu, a tak věří tomu, co mu Michal vypoví a pomalu si tváří podobu muže, který seděl nevinně. Pak se mu ale dostane do rukou soudní spis, kde je vše popsané a on zjišťuje, že mu Michal lhal …
Ovšem i po tomto zjištění Michal Giovi dále vypovídá a jak to vlastně bylo, to už si musí přečíst každý čtenář sám a jsem si jistá, že určitě nebude času stráveného nad knihou litovat, protože dozvědět se pravdu, jestli to Michal udělal nebo ne, je hodně napínavé čtení.
Recenzi si dovoluji ukončit citátem z díla, jenž svědčí o stylu autorčina psaní:
„Když mi ukázali tu druhou fotku, tu, na které byla Monika rukama vraha znetvořená, už bylo pozdě přiznávat, že jsem ji znal a že jsem ji miloval. Všechno, všechny důkazy, které policie nashromáždila, byly proti mně. Lidé, co stáli na zastávce, kde jsem Moniku vzal do auta. Její černé kalhotky u mě v autě biologické stopy jako její vlas, či stopy po milování v autě, a co byl nejhorší, našel se svědek, který viděl moje auto odstavené na lesní cestě, kde jsme se s Monikou milovali. Ten svědek byl takový pedant, že si zapsal registrační značku.“

Komentáře (0)