Samantha Shannonová - Kostičas

recenze

Tělo narazilo do cihlové zdi. Nárazem mi praskl ret, ale vědomí jsem neztratila. Prsty jsem sevřela okap. Nohama jsem začala mrskat proti zdi. Z posledních sil jsem se přitáhla k okapu. Okraj plechového žlabu se mi zarýval do dlaní. Z kapsy mi vypadla zatoulaná mince a zmizela v temných ulicích pode mnou.
Moje vítězství nemělo dlouhé trvání. Jak jsem se do krve rozedranými dlaněmi snažila přitáhnout k okapu, páteří mi projela prudká bolest. Málem jsem leknutím sletěla dolů, ale jednou rukou se mi podařilo udržet se na okapu. Pootočila jsem hlavu přes rameno. Z bederní páteře mi trčel dlouhý, úzký šíp.
Flux.
Oni mají FLUX.
- Kostičas, str. 41


*Dvacátý Kostičas*
Abych řekla pravdu, nevím, čím mám začít, abych vám děj trošku víc přiblížila. J Kostičas má tak spletitý a přesto pochopitelný děj, že se bojím, abych neprozradila něco důležitého.
Pokud patříte mezi ty, kteří procházeli všechny předchozí recenze a říkali si, co že je ten dvacátý Kostičas zač a jestli je Shannon opravdu nová Rowlingová, musím vám říct, že je lepší od této knihy vůbec nic neočekávat. Neočekávejte podobnost se světem kouzel v Bradavicích, neočekávejte dystopii, neočekávejte radost a nadšení. Prostě se jen kochejte tou úžasnou obálkou a těšte se, že si tuto knihu přečtete, pak si totiž myslím, že vás nezklame.
Já se na ni těšila opravdu hodně, a než mi došla od Knihcentra domů, zapomněla jsem, o čem má vlastně být. Věděla jsem jen, že je mnoho lidí, kteří knihu milují a pak ti, kteří ji označili za průměrnou. Musím se přiznat, že i já měla po prvních dvou kapitolách hlavu zamotanou a nevěděla jsem, co mám od příběhu dál očekávat.
Paige Mahoneyová je hlavní hrdinkou celého příběhu. Je vypravěčkou. A i když se ze začátku nejspíš nebudete chytat a budete tápat, co je syndikát, kdo jsou vigilové, vidopáni, amaurotici či DNH a DDH, brzy se zorientujete. Navíc občas pomůže i slovníček pojmů na konci knihy. I já do něj občas nahlídla, ale většinou jsem nenašla to, co jsem hledala, a pak jsem zjistila, že je slovíčko vysvětlené v dalším odstavci.
Samantha měla prostě vše promyšlené do posledního detailu. Na začátku vás seznámí s Paige, kdo je, co dělá, jaký je její život, s kým se stýká a jak si vydělává. Seznámí vás také se Scionským Londýnem, některými kohortami a pak se konečně přesune k tomu hlavnímu. K tomu, proč byla Paige chycená a odvlečená do Prvního Šeolu – bývalého Oxfordu. Prozradí vám to i její schopnosti, typ jasnovidnosti, dar, který má. Ačkoliv to vám nejspíš dojde až po nějaké době.
Než se ale do Prvního Šeolu spolu s Paige dostanete, rozhodně vás zaujme Jax, vidopán, kterému Paige jakýmsi způsobem patří. Tím se dostávám k ostatním postavám, které na vás v příběhu čekají, a že jich je opravdu požehnaně. Mimo Jaxe poznáte Elizu, Dani nebo třeba Paiginého otce. Některé tyto postavy jsou pro příběh více důležité, jiné méně.
Po přejezdu do Prvního Šeolu na vás bude čekat ostatních doplňujících postav rozhodně více. Možná se občas nebudete vůbec orientovat, možná naopak budete. Já měla jen chvíli problém, a pak mi vše přišlo naprosto jasné a zřetelné.
První ze seznamu bude Pleiona, žena, která má na starost nové vězně, mezi nimiž se Paige ocitne spolu s Carlem, Julianem, či obyčejným člověkem Sebem. S novými vězni, otroky, začíná pro tak trochu jiné vidoucí – rasu Refájců – dvacátý Kostičas. Oslavy, kdy se každých dvacet let do Prvního Šeolu doveze určitý počet jasnovidců, kteří mají Refájcům sloužit a chránit je.
Následně bude každý vidoucí (jasnovidec) vybrán jedním Refájcem a bude mu určené místo jména číslo. Nejspíš už dopředu vytušíte, že Nashira, panovnice čisté krve, a Arcturus Mesarthim budou jednoznačně důležitými postavami v celém příběhu. Arcturuse, Paigina Strážce, jsem si hned po několik kapitolách oblíbila. Je to přesně ten typ, který zaručeně musí učarovat každou čtenářku! J
Pak už se příběh rozvíjí a splétá dál, Paige se snaží přežít a plánuje, jak nejlépe zmizet a vrátit se mezi své lidi. To ale netuší, že z nich Refájci mají v plánu vycvičit své vojáky na ochranu proti jiným, mnohem nebezpečnějším bytostem - Emejcům.
Příběh mě v každé kapitole něčím překvapil, ať už to bylo množstvím akcí, novými informacemi, postavami, Paiginými vzpomínkami… Prostě vším. Nemohla jsem se od něj odtrhnout a musela jsem číst dál a dál. Navíc jsem stále čekala, že se Strážcova postava projeví mnohem více. Jeho tajuplnost a tajemství bylo to, co mě na příběhu fascinovalo téměř ze všeho nejvíc.
Vím, že je tato recenze jiná, než na jaké jste byli doposud zvyklí, kdy jsem probírala děj, postavy a zajímavosti zvlášť v odstavcích, ale já jsem prostě nějak neměla nutkání vše jednotlivě kouskovat. Kostičas je na to až moc spletitý a má až příliš mnoho postav, které jsou všechny pro příběh svým způsobem důležité, ať už je to Paigin bratranec Finn nebo její nejlepší kamarád Nick. Všichni spadají do jednoho velkého systému. Do systému, který je proti vidoucím, a který je třeba zničit.

*Pocity a doporučení*
I když jsem byla zpočátku zmatená a nejistá, protože než jsem se do knihy pustila, naprosto jsem zapomněla, o čem má vlastně být, a tím pádem pro mě byla sféra duchů a jasnovidnosti celkem překvapivá, musím říct, že jsem při jejím čtení nakonec získávala větší a větší jistotu. Kostičas mě do sebe vtáhl, jako bych byla součástí celého příběhu. Paige se mi zalíbila už v první kapitole, i když byla občas až moc tvrdohlavá. Jax měl své kouzlo stejně tak, jako ho měl i Nick. A na koho nedám ani trochu dopustit je Srážce.
Musím slečně Shannonové připsat k dobru celý nový britský systém. Syndikát, kohorty, Šeol… jednoduše vše! Maličko vám to připomene Hunger Games nebo Divergenci, i když podle mě tímto podobnost mezi příběhy končí. Možná se mnou někdo nebude souhlasit, ale já si stojím za svým. Ano, do budoucna je asi lehké odhadnout, kam bude příběh ve finále směřovat, ale i přesto jsem víc než jen zvědavá na pokračování ( - Pocity? Dejte mi ho hned!!! :D).
Zajímalo by mě, jak se Samantha popere s tlakem veřejnosti a jestli už má v hlavě rozplánované všechny díly. Jestli sama ví, jakým směrem chce sérii směřovat, jak moc chce nás, čtenáře, šokovat, a jak moc si nás chce hýčkat. Já se naprosto a bez pochyb zařadila mezi její fanoušky. Tak jak jsem Rowlingové tolik nepropadla, Shannonové jsem propadla naplno.
Linie děje je úžasná, rozmanitá a kapitoly občas končí nečekaně a překvapivě. A když pak přišel konec, byla jsem naprosto šokovaná a hledala další kapitolu! Rozhodně jsem si nemyslela, že to Samantha utne v takovém momentu! O to víc se těším na další díl! (A ano, i já z celého srdce doufám, že na Strážce ještě narazím!)
Snad jsem vám Kostičas přiblížila v těch nejlepších barvách a nalákala vás na jeho přečtení, protože já osobně si myslím, že pokud se něco nepokazí, Samantha prorazí hodně vysoko na zapamatovatelném žebříčku spisovatelů, právě jako J. K. Rowlingová, Suzanne Collins či Veronica Roth. Potenciál její první knihy je veliký. Sama si dokážu představit, že to, co je v Kostičase naznačené a rozvinuté bude mít ve finále nakonec úplně jinou dohru.
Tím vším mi nezbývá nic jiného, než vám jen říct: „Jděte a kupte si Kostičase, objevte svět Scionu a dejte Samantě šanci!“ Kostičase rozhodně a bez pochyb DOPORUČUJI! A kdybych mohla, nejspíš bych jej hodnotila pěti a půl hvězdičkami.

CELÁ RECENZE VČETNĚ ZAJÍMAVOSTÍ ZDE:


(Klasicky, když překliknete na můj blog, Databáze oddělá příponu . h t m l, každopádně celou recenzi najdete v rubrice Recenze nebo pak Abecední seznam recenzí - tato recenze obsahuje navíc část rozhovoru, možnost ukázek či trailery.)

Stefanie G.

Komentáře (1)

22.06.2014

lenkaknel

Moc pěkná recenze! Kostičas jsem objevila díky zhruba třicetistránkové ukázce na stránkách Hostu a po jejím přečtení jsem měla jasno, že jestli si brzy neseženu zbylých čtyři sta padesát, tak se asi zblázním... Určitě tedy Samantě šanci dám a její další knížka mi rozhodně neunikne. (Už aby tu byla! ) ;-)