Různé osoby, různá časová období a spoustu tajemství kolem

recenze

Samota Christlhof (2021) / cornetka
Různé osoby, různá časová období a spoustu tajemství kolem
Hned na začátku knihy nás autorka seznamuje s legendami a pověstmi, které se k usedlosti Christlhof, neboli Pohádka, vážou. Ať tam bydlí kdokoliv a kdykoliv, vždy nastane nějaká nepříjemná skutečnost.
Kniha je rozdělena na několik časových linek, které jsou vždy propojeny právě samotou Christhof. Nejdříve 17. století, kdy Zachariáš objeví stavení s mrtvými lidmi a jejich dcerkou Marií, která jediná žije a kterou dokáže zachránit. O Marii se stará Vilém, Zachariášův přítel. Až o několik let později, kdy si okolí začíná myslet, že je Marie čarodějnice, si ji vezme Zachariáš do péče. Ani Zachariáš není v bezpečí a tak se vrací s Marií na Christlhof, kde se snaží ukrývat.
Další dějovou linku tvoří vyprávění Juliuse, který se chce dostat do party kluků a tak musí vlézt do staré štoly, aby dokázal své hrdinství. Jde ovšem dál, než je potřeba a objeví dvě mumie, z nichž jedna drží panenku. Tu si vezme, ale nikomu ji nechce ukázat. Nikdo mu ani nechce věřit, že něco takového objevil. Z Julia se stává dospělý muž a okolnosti ho donutí vrátit se ze studií domů. Neustále však myslí na panenku a tak začne zase pátrat, komu patřila a koho to tehdy vlastně našel.
Poslední časové období popisuje 90. léta, kdy statek koupí Ivan Roubal, kriminálník, který se rovněž chce v Christlhofu tak trochu ukrýt a kterého dohnali následky jeho činů. I na něj má Pohádka negativní vliv a má tak čím dál tím víc průšvihů.
Ať se jedná o Zachariáše s Marií, Juliuse nebo Roubala, všichni jsou nějakým způsobem potrestáni za svoje činy a zároveň dochází ke smrti někoho z jejich okolí. Celou knihou nás tedy provází tajemství, co se vlastně na Christlhofu dělo a doposud děje, jaké tajemné síly ovlivňují toho, kdo zrovna v Pohádce žije nebo toho, kdo se zajímá o místní tajemství. Jedná se o nadpřirozené jevy? Nebo je to pouze shoda náhod? Právě to vše dohromady tvoří zajímavý celek, který se velmi dobře čte. Každá kapitola je uvedena rokem, ve kterém se děj odehrává – nebudete mít tedy problém se zorientovat v ději. Navíc každý časový úsek je psán takovým stylem, který k danému období patří. Sympatické mi bylo i prostředí Šumavy. Za mě tedy doporučuji.

Komentáře (0)

kniha Samota Christlhof recenze