Růže podzimu

recenze

Abigail Gibbson přitáhla mou pozornost již knihou Večeře s vampýrem, proto když jsem měla možnost si přečíst její další knihu v té sérii - Růži podzimu - chopila jsem se jí. Musím ale rovnou říct, že jsem nebyla nijak mile překvapena - spíš naopak.

Autumn je dívka, která žije ve světě, kdy lidé vědí o nadpřirozenu a věcmi s ním spojenými - nevěnují tomu ale příliš pozornosti, a když už, tak nepříliš milé pozornosti, která z nadpřirozených dělá téměř outsidery. Život Autumn se ale změní s příchodem jistého mladíka, se kterým jsou si velice podobní - spojují je stejná znamení. Od té chvíle, kdy se objeví se všechno od základů změní. Z outsiderky se najednou stává dívka ve středu pozornosti. Ale veliká pozornost znamená nebezpečí ve formě odhalení tajemství, které Autumn skrývá. Do toho sny, které se Autumn stále vracejí - o dívce, která je v nebezpečí díky tajemnému, velice temnému princi, který se ji chystá svést...

Výjimečně jsem recenzi nezačala psát hned potom, co jsem knihu dočetla, takže se mi v hlavě ''dobře uležela''. Musím ale říct, že čím déle je to od té doby, co jsem tuto knihu dočetla, tím horší mi připadá. Nějak mě to nechytlo. S hlavní hrdinkou jsem si nesedla, autorčin styl psaní je sice velice dobrý a dokáže upoutat, ale nic u mě zkrátka nedokáže zachránit samotný děj, postavy a především hlavní hrdinku. Námět se mi na první pohled zdál skvělý, ale jakmile jsem se do knihy začetla, chtělo se mi křičet. Hned několikrát jsem ji odložila, načež jsem ji tedy nakonec skutečně dočetla, a připadala si jako King Kong, co se vyškrábal na mrakodrap. Nechci být nějak... příliš kritická, ale je to zkrátka můj názor. Těšila jsem se a dostala jsem facku v podobě velice krutého knižního zklamání. Život knihomola je bohužel občas velice, ale velice hořký - jako třeba v tomto případě.

Je jasné, že to, že jsem si s touhle knížkou nějak nesedla neznamená, že se nemůže líbit nikomu jinému. Než jsem se pustila do psaní recenze, tak jsem zběžně projela internet a dívala se na další recenze, abych zjistila jaké názory na tuto knihu mají další lidé (respektive - jestli nejsem nebo jsem sama s tímto názorem). A setkala jsem se převážně s kladnými názory, takže jsem zřejmě jediná, co tuhle knihu jednoduše... no, nemá ráda. Nelíbila se mi a už se k ní rozhodně nikdy nevrátím. Za to mě ale o to víc zajímá jaký je samotný první díl - Večeře s vampýrem - jestli je tak dobrý, jak mi říkala kamarádka a jak jsem četla ve spoustě recenzí, nebo jestli je to (pro mě) stejně zoufalé čtení jako Růže podzimu. Rozhodně se po Večeři s vampýrem podívám a kdo ví - možná ještě na Růži podzimu změním názor, i když se mi to teď zdá velice nepravděpodobné. Ale ať už to bude jakkoliv, nezavrhujte tuto knihu a určitě si udělejte vlastní názor - jak jsem říkala, v případě dalších lidí jsem se setkávala převážně s kladnými názory. Krom toho pro nenáročnější čtenáře by to mohla být skvělá kniha.

Komentáře (0)