Mechanický princ

Mechanický princ
Nic netrvá věčně. Institut je v ohrožení - Charlotte hrozí sesazení z funkce vedoucí a Tessa je stále v ohrožení kvůli Magistrovi, který chce zneužít jejích schopností. I přese všechno snahu o zjištění Magistrových plánů a jejich překažení je Tessa společně s Willem a Jemem neustále pozadu. O to horší je zjištění, že je celá věc mnohem osobnější, než si mohli myslet...

Po opravdu vydařeném prvním dílu, který pro mě byl velice milým překvapením, jsem byla opravdu nadšená. Namlsaná, chcete-li. Čtení bylo opravdu zábavné a moc jsem si ho užívala... Jen jsem se trošičku obávala, aby druhý díl nebyl slabší. Občas se stává, že je děj zbytečně roztažený na tři díly a nakonec to minimálně jeden odnese, protože prostě „víc nezbylo“. Tohle rozhodně není případ Mechanického prince.
Stejně jako u prvního dílu, bylo poměrně snadné se začíst. Děj totiž nezačíná s bůhví jakým zpožděním, spíš naopak. Cassandra Clare nešetří ani akcí, ani zábavností. To je jeden z mnoha důvodů, proč jsem téhle sérii tak rychle propadla.

Byla jsem opravdu mile překvapená, jakým směrem se děj vyvíjel. A jak se vyvíjel. Trošku jsem totiž očekávala, že bude prostřední díl víceméně jen taková „omáčka“, než dojde na velké finále v posledním dílu. Nemůžu říct, že by to tak bylo... Nebylo.
Děj se rozrostl opravdu zajímavým směrem, kdy čtenáři nabízí víceméně hned dvě linie - první se týká spiknutí ohledně Charlotte a Institutu, o který všichni společně bojují. Druhá linie navazuje na první díl a potíže s Magistrem, který chce využít Tessu. V průběhu čtení autorka také odhaluje nejednu zajímavost, která dodává celému konfliktu osobnější nádech: a to na obou stranách. Tohle drobné překvapení jsem uvítala, protože jsem ho opravdu neočekávala.

Na druhou stranu, vývojem prošly i samotné postavy a vztahy - u některých byla změna opravdu zajímavá. Zatímco v jiných knihách se věci sotva pozmění, v Pekelných strojích všechno opravdu odsýpá a vyvíjí se, což dokáže opravdu spolehlivě navnadit na pokračování.
Když se k tomu přičte autorčin čtivý styl psaní a atraktivní prostředí viktoriánského Londýna, kde pobíhá nejedna zajímavá bytost... Vzniká zajímavý příběh, jehož čtení je opravdu příjemné.

Největším negativem celé knihy pro mě byl nechvalně známý milostný trojúhelník, který se dnes vyskytuje v téměř každé knize. Tessino rozhodování mezi Jemem a Willem mi po určité době začalo víceméně lézt na nervy a nemohla jsem si pomoct, bylo to svým způsobem zklamání. Na druhou stranu - Cassandra jejich vztah podala trošku jiným stylem, než v jakém se obvykle tenhle prvek objevuje, což jej učinilo trošku snesitelnější.

První díl nasadil laťku poměrně vysoko, ale Mechanický princ rozhodně nezklamal. Velikou výhodou je i fakt, že pokud jste nečetli Nástroje smrti, můžete si Pekelné stroje vychutnat i tak! A pokud jste Nástroje četli - znovu se ponořit do oblíbeného světa lovců stínů... nemusí být vůbec špatný nápad.

autor: Waver · 31. ledna v 16:04 · přečteno 33x

Komentáře (0)