Renée je stejně skvělá jako Harry!

recenze

Noční směna (2019) / JanH
Noční směna

Řeknu vám, že ten Connelly si u mě tímto opravdu hodně šplhl! Pro spisovatele (a možná, že u „detektivkářů“ to platí dvojnásob) je tohle vždycky takříkajíc hra s ohněm a může skončit všelijak – třeba i špatně, že... Čtenáři jsou, jak známo, cháska nevděčná a když si na něco zvyknou, pak své zažité stereotypy mění jen neradi. Jinak řečeno – sklony k inovativním tendencím nevidí u svých spisovatelských oblíbenců zrovna rádi a řekneme-li to natvrdo, pak jim jsou po čertech podezřelé a dotyčný literární kreativec riskuje, že si to pěkně odskáče. Ptáte se jak? No třeba tak, že ze včerejších skalních fandů se přes noc stanou nespokojení kverulanti, dávající nekompromisně najevo, že na svého knižního hrdinu si nenechají sáhnout! Takový Sir Arthur Conan Doyle blahé paměti by mohl vyprávět... Stačilo, aby nechal Sherlocka Holmese zahynout na dně Reichenbašských vodopádů, a hned se mu pod okny začaly promenádovat davy nespokojenců s černými páskami na rukávech, dožadující se reinkarnace milovaného detektiva. Ale Michael Connelly do toho šel a... povedlo se mu to!
To jsem tu recenzi začal nějak divně, že. Pokusím se to ale napravit a být od teď konkrétní. Takže – Harry Bosch je dnes kultovní postavou par excellence, ovšem aby takovéto vpravdě všelidové oblíbenosti svého kriminalisty dosáhl, musel Connelly nějaký ten pátek tvrdě a poctivě makat. Je víc než pravděpodobné, že každý jiný na jeho místě by si nyní v poklidu užíval plodů své práce, psal další a další díly nekonečné série s osvědčeným protagonistou v hlavní roli a neměl by potřebu vymýšlet něco nového. Americký spisovatel se musel cítit hodně silný v kramflecích, když proti vší logice učinil velký krok do neznáma a stvořil novou literárně-detektivní postavu! S ní se nyní v knize Noční směna může díky nakladatelství Domino seznámit i český čtenář.
Renée Ballardová rozhodně není Harry Bosch v ženském těle. Některé povahové i „služební“ vlastnosti s ním však společné má, ať už jde o pohrdání konvencemi, neústupnost, zarputilost a obcházení zákonných postupů v situacích, kdy na nějaké lpění na teoretických poučkách z policejní školy není čas. Je jasné, že jedinci tohoto druhu bývají často na kordy s nadřízenými a je tomu tak i u Renée – ta byla před dvěma lety „odejita“ na podřadné místo poté, co si dovolila vznést kritické připomínky na adresu svého šéfa. Teď tedy za trest chodí na noční směny, kde její činorodá duše živoří v ponižujících podmínkách nudného papírování bez vyhlídky na nějaký velký a vzrušující případ. Lze se divit, že toho začíná mít plné zuby?
Tou příslovečnou poslední kapkou, kterou přeteče pohár její trpělivosti, se pro Renée Ballardovou stane přestřelka s několika mrtvými v jednom nočním klubu, která ji obrazně i doslova zvedne ze židle a přiměje učinit zásadní krok. Je pevně rozhodnuta případ vyřešit a když její parťák neprojevuje v tomto směru žádnou iniciativu a naopak ji odrazuje od přílišné aktivity, hodí za hlavu všechna pravidla elementární subordinace a pustí se do pátrání „na černo“. To ji ovšem záhy přivede do nezáviděníhodné situace, když se začne ukazovat, že proti ní patrně stojí nebezpečný psychopat, libující si v násilí na ženách. Renée se tak ocitá ve dvojím ohni – její nadřízení pochopitelně nejsou úplní pitomci, takže tuší, že svérázná policistka si hraje na vlastním písečku a snaží se učinit jejím eskapádám přítrž. Kostky jsou tedy vrženy a na čtenáře čeká silný detektivní příběh s pečlivě propracovanou a mimořádně napínavou dějovou linkou, jak je ostatně u Connellyho dobrým zvykem.
Je Renée Ballardová toliko náhodnou epizodou v autorově tvorbě, po níž se Mistr vrátí zpět k Boschovi, nebo je tento jeho „tah dámou“ předzvěstí nové série? Zdá se mi, že platí druhá varianta, protože v Noční směně je v souvislosti s Renée plno odkazů na její „předdetektivní“ minulost, čímž si ji autor podle všeho připravuje na dlouhodobější „použití“. Ať už tomu však bude jakkoli, jedno můžeme předpokládat s naprostou jistotou – Noční směna je excelentní detektivka a pokud tedy v budoucnu Harry Bosch uvolní místo Renée Ballardové, čtenáři určitě o nic nepřijdou, protože případnou změnou v osobě hlavní postavy u „connellyovek“ nijak neutrpí jejich literární kvalita!


Noční směna Noční směna Michael Connelly

Michael Connelly proslul jako duchovní otec legendárního a svébytného detektiva Harryho Bosche. Poté stvořil advokáta Mickeyho Hallera. A nyní přivádí na scénu žánru policistku Renée Ballardovou. Renée je v mnohém Harrymu podobná... více


Komentáře (1)

Přidat komentář

banánovépyré
30.01.2019

Skvělá knížka. Byla to moje první od Michaela Connellyho a pustila jsem se do ní spíš tak ze zájmu. Ale jsem za to moc ráda. Chytlo mě to snad po všech stránkách a myslím, že byla chyba se Connellymu tak dlouho vyhýbat. Už se těším na další :)