RC: Nespavost
recenze
Nespavost (1997) / Katniss
Jedna z mnoha knih z pera světového mistra Stephena Kinga. Tentokrát se jedná o horor z roku 1994, dlouhý přes 600 stran. A jak přebal knihy píše, jde o napínavý příběh, který se odehrává ve městě Derry, tak dobře známém všem příznivcům Kingovi série Temná věž.
Jak jsem ke knize přišla?
Dárek od mé sestry po vyslovení přání, že bych ráda cokoliv od Kinga.
O čem vlastně je?
Hlavním hrdinou je Ralf Roberts, který má po smrti své manželky problémy s nespavostí. Nejdříve tu i nespavost přičítá svému pokročilému věku, ale jakmile se mu začnou zjevovat aury, začne mít podezření… A aby toho nebylo málo, zjistí, že stejné problémy jako on má i jeho blízká přítelkyně Lois. A tak spolu ve svém pokročilém věku zažijí dobrodružství, které nemá obdoby.
Do Ralfova příběhu je samozřejmě zamotáno spousta vedlejších, které se zdají být nepodstatné, ale samozřejmě tomu tak není… Jeho soused a nejlepší přítel, který si myslí, že se Ralf zbláznil. Joe Wyzer, lékárník, který Ralfovi pomůže více než jakýkoliv doktor. A hlavně příběh Heleny Deepneaauvé, která je zmlácena svým manželem a tím vlastně odstartuje onu smršť záhadných a podivných věcí (tvrdím, že King se v tom týrání žen spisovatelsky vyžívá).
Pokud jste smířeni s fakty, že kniha bude místy až přílišně brutální. Že se v ní najednou objeví fantastický prvek, který je přehnaně šílený. Že bude všechno tak nějak dvojsmyslné a spoustu věcí si různí lidé můžou vyložit různě. Pak je tato kniha jasnou volbou. Hlavní postavu si okamžitě zamilujete, protože je to takový hodný dědeček, který toho tolik zajímavého zažil. Zároveň tu máme postavy, kterých se budete bát a budete je nenávidět celý příběh.
Na začátku jsem měla trochu obavy, že se v Derry ztratím, jelikož jsem Temnou věž nečetla. Ale tyto obavy byly naprosto zbytečné. Nespavost je hororem, kterému se vás podaří vyděsit. Na konci však možná slabším osůbkám ukápne slza. Vřele doporučuji všem fanouškům nejen Kinga!
Stáli u paty mohutného dubu a hleděli dolů. Lois se kousala do spodního rtu. / „Opravdu tam dolů musíme, Ralfe? Opravdu je to nutné?“/
/ „Ano.“/
/ „Ale proč? Co uděláme? Vezmeme tam něco, co ukradl? Zabijeme ho? Tak co uděláme?“/
Mimo toho, že ukořistí Wyzerův hřeben a Loisiny náušnice, už Ralfa nenapadalo nic dalšího…ale měl pocit, že něco ho určitě napadne – že až přijde správný čas, oba něco napadne.
