Pseudopsychologická slátanina bez jakékoliv literární hodnoty...

recenze

Její život v očích panenky (2016) / JanH (309 views)
Pseudopsychologická slátanina bez jakékoliv literární hodnoty...
Kniha pro mě byla velkým zklamáním, četbu jsem vysloveně protrpěl. Údajný psychologický thriller je ve skutečnosti neuvěřitelnou slátaninou všeho možného, od rádoby napínavého (de facto ovšem totálně prvoplánového) děje přes pseudopsychologické rozumování o ničem až k obrovskému množství nelogických zkratů, pomocí nichž autorka prodloužila svůj výtvor minimálně o 200 stran... Pojďme se na to ve stručnosti podívat:
Barbara v roli hlavní postavy si plní svůj velký sen – kupuje si další panenku do své sbírky, která čítá asi padesát „kousků“. Cestou domů je v noci v parku přepadena a znásilněna. Podle brutality, s níž byl útok proveden a který je do všech detailů popisován, by se dalo předpokládat, že bude muset počkat, až ji někdo v jejím zuboženém stavu najde a přivolá záchranku. Namísto toho Barbara klidně přijde domů a těší se, jak brzy nastoupí na své vytoužené pracoviště, totiž do masážního salonu.
Po nějaké době se z ní zničehonic stane prostitutka – svou „práci“ vykonává v jakési zadní místnosti, a ačkoli ji její šéfová a dvě spolupracovnice neustále špehují, nikdy ji tam nenachytají. Tuto nelogičnost posléze autorka odstranila tím, že Barbara své „klienty“ přijímá v hotelích.
U dívky ale přesto došlo k nějakému posttraumatickému syndromu – často hovoří se svou panenkou, resp. ta jí udílí rady a rozkazy, které ovšem vyzývají k páchání násilí. Barbara to odmítá, občas se ale přece jen neovládne – v tu chvíli se z ní stává „Barbie“, mstící se svým „zákazníkům“ za své psychické problémy tím, že jim vypichuje oči. Tady se Ingrid Desjoursová opět vyžívá v přesných popisech toho, jak celá věc probíhá. Jen tak mimochodem – i s vypíchnutýma očima si ti muži s Barbarou-Barbie dál povídají...
Do hry vstupuje kapitán Marc a náhle se stává hlavním hrdinou on. Čtenář se dozvídá, co všechno tento superman v poslední době prožil a přesto nerezignoval, ale dál se chce rvát se životem – občas sice hraje ruskou ruletu, ale kohoutek vždycky cvakne naprázdno...
Barbara mezitím vypíchala oči už několika mužům a ačkoli je její teritorium omezeno na několik hotelů, policie si s případem neví rady. I hotelové kamery jako naschvál nikdy nezachytí Barbařin obličej, a tak horor může pokračovat dál... No, pokračovat – spíše je to dokola pořád to samé, snad jen s tou výjimkou, že Barbara na příkaz Barbie chystá ve svých aktivitách novinku – mužům bude uřezávat penisy!
Ne, dál vyprávět nebudu, ostatně ani není o čem. Zmíním jen ještě jednu nelogičnost, která doslova bije do očí – v páté a osmé kapitole 3. části se na scéně objevuje jakýsi kultivovaný a zřejmě i bohatý muž, do kterého se Barbara zamiluje, protože mu nejde o sex. Dívka je nadšená, dělá si plány do budoucna, muž jí nabízí schůzku a... tím to končí. Tajemný ctitel zmizel tak náhle, jak se objevil, už se o něm do konce knihy nic nedočteme.
Jestli měl být příběh „okořeněn“ vzájemným vztahem Barbary a její slepé matky, pak zůstalo jen u nepodařeného pokusu. Obě ženy si pravidelně vyznávají lásku, aby si vzápětí vynadaly a jedna druhou ujistila, jak ji nenávidí. Randění s Raoulem, táhnoucí se přes půl knihy a vůbec do ní nezapadající, má evidentně vycpávkový účel a žalostný a trapný konec pak dílo zkázy dokonává...
Na zadní straně obálky se můžeme dočíst, že jde o „mistrovský psychologický thriller, v němž autorka manipuluje nejen svými postavami, ale i čtenáři“. Co k tomu říct? Snad jen tolik, že mistrovský psychologický thriller se nekoná ani náhodou, s tou manipulací čtenáři to pak asi je pravda, pokud jí ovšem myslíme naprostou absenci literární kvality.

Komentáře (3)

kniha Její život v očích panenky recenze

leny.wood
19.09.2016

Ano, velmi. Tohle je psychothriller, jak má být. Některé náznaky byly jasné, jiné naopak skvěle skryté. Hlavně psychologický vývoj hlavní postavy ukázal, jak moc se může lidská mysl pošramotit. A otřesení psychiky dokáže být tak silné, že i po děsivém zážitku, jaký měla Barbara, odejdete domů, aniž tušíte, jak jste se tam vlastně dostal... Ale je jasné, že všem se líbit nemůže. Nedávno jsem četla knížku, ze které je hodně lidí "na větvi", ale mně tam něco chybělo. Možná právě proto, že kniha je označena jako thriller, což prostě není. No, to jsem však jinde :)

JanH
19.09.2016

Vám se tedy knížka líbila?

leny.wood
18.09.2016

Doporučuji si knížku přečíst znovu, pomalu a pak možná ty souvislost najdete. Zvlášť v případě 3. části, kdy si myslíte, že onen tajemný muž zmizel... Nehledě na to, že místo recenze jste udělal takový nuzný "výcuc" z knihy, tedy jeden obrovský spoiler.