Prohnilé město

recenze

Prohnilé město (2018) 5 z 5 / Kikina182
Prohnilé město

Kaz, Inej, Jesper, Nina, Wylan a Matthias se vydali na velmi nebezpečnou misi. Šance, že ji úspěšně splní a vyváznou živí byla hodně nízká, ale stalo se. Bohužel byli krutě podvedeni. Nejen že přišli o svoji odměnu, ale i o své postavení a volnost.

Nikdo z nich to však nehodlá nechat jen tak. Chtějí získat všechno co jim patří, zničit člověka, díky kterým se jejich životy ocitly mnohokrát v ohrožení a samozřejmě také zabránit, aby se droga jurda parem dostala do celé světa a zotročila tak stovky grišů.

Dost často se stává, že některé knihy zůstávají v mé knihovně dlouhé měsíce nebo i roky nepřečtené. Jednou z těch knih bylo i Šest vran od Leigh Bardugo. Nakonec jsem ji však přečetla chvíli po vydání druhého dílu, Prohnilého města. Což bylo rozhodně dobré rozhodnutí, protože jsem tak mohla hned sáhnout po pokračování místo toho, abych na něj nedočkavě čekala dlouhé měsíce.

Stejně jako Šest vran je i Prohnilé město psáno v er-formě a členěno do kapitol. Při čemž se v kapitolách střídají pohledy všech šesti hlavních postav – Kaze, Inej, Jaspera, Niny, Wylana a Matthiase.

Tohle provedení se mi opravdu moc líbí. Můžu tak nahlédnout do myslí těch nejdůležitějších postav, ale zároveň se nedozvím nic klíčového dřív, než jedna z postav vyjeví svůj plán v světu. Žasla jsem nad tím, jak se to autorce povedlo. Málokterý spisovatel dokáže najít perfektní vyváženost mezi otevřeností a uchovávání tajemství.

Navíc bych řekla, že díky střídání pohledů na příběh je kniha zábavnější, zajímavější. Nejsem si jistá, jak by příběh vypadal, kdyby byl pouze z pohledu jedné osoby. Pravděpodobně by byl ochuzen o spoustu dějových linek, ale podle mě by utrpělo i to, jak je kniha napsaná. Ale tím se naštěstí nemusíme zabývat, jelikož autorka napsala knihu tak jak ji napsala, a to opravdu čtivě, napínavě a tajemně.

Příběh, který nabídla kniha Šest vran je napínavý, nebezpečný, akční, promyšlený a prostě úžasný. Mám však dojem, že Prohnilé město má všechno tohle ve větším měřítku. Když se to tak vezme, tak v prvním díle o nic moc nešlo. Jen o nějakých 30 milionů kurge. Jenže v Prohnilém městě jde o všechno. Nejen o pověst hlavních hrdinů, ale i o jejich životy a případnou budoucnost.

Je pravdou, že osobně bych uvítala, kdyby autorka trochu rozvinula romantickou dějovou linku. Uznávám, že tohle je hlavně dobrodružná kniha, a tak jsou všichni nadšení, že se tu všechno netočí kolem vztahů hlavních hrdinů jako u autorčiny série Griša. A já svým způsobem souhlasím. Jenže ten romantik ve mně by byl rád, kdyby veškeré náznaky, které autorka do knihy dala, došli nějakému jasnému závěru. A když se to nepodařilo v Prohnilém městě, tak by podle mě rozhodně neuškodila nějaká menší novela. Bohužel si však nemyslím, že bychom se jí někdy dočkali. Ale kdo ví, naděje umírá poslední.

Poté, co jsem si přečetla sérii Griša jsem si nemyslela, že bude tahle série tak skvělá. Očekávala jsem něco nanejvýš průměrného, protože autorčina první série, a především hlavní hrdinka takové byly. Ovšem Leigh Bardugo mě překvapila. Evidentně nepatří mezi ten typ autorů, kteří se zlepšují krůček po krůčku a trvá jím dlouhé roky, než se svojí knihou přiblíží dokonalosti. Ona totiž na nic nečekala a k dokonalosti dovedla už svoji druhou sérii.

Prohnilé město má u mě pět hvězdiček, stejně jako Šest vran. Obě dvě knihy jsou úžasné a tohle hodnocení si zaslouží. Kdybych však měla říct, který z těchto dvou dílů je lepší, rozhodně volím Prohnilé město. A je mi opravdu líto, že se s hrdiny série už pravděpodobně nesetkám. Za tu krátkou chvíli mi tato duologie přirostla k srdci.

Na druhou stranu se už jedná o druhou sérii, která se odehrává v tomto světě. Tak kdo ví? Možná nakonec přibude ještě nějaká třetí série a třeba se tam s některou z postav setkám. Nebo možná se všemi. Ale to je ve hvězdách. Ať tak či tak, musela by se opravdu hodně snažit, aby překonala jedinečnosti Šesti vran a Prohnilého města.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia.

Komentáře (0)

Přidat komentář