Prohnaný

recenze

Prohnaný (2012) 4 z 5 / Safienka
Prohnaný

Další kniha, která se mi dostala pod kůži. Těšila jsem se na ní už když jsem zjistila, že vyjde. Anotace byla velice zajímavá a mě připomínala oblíbenou sérii s Mercy Thompsonovou.
A ta obálka! Ta je úžasná! Nikdy jsem moc nehodnotila mužské hrdiny na obálkách, ale tato je opravdu povedená. Zobrazený „mladý“ druid s mečem mě ještě víc popohnal ke čtení.
Příběh patří do městské fantasy, pro níž je typické, že se děj odehrává v nějakém městě, ať už v současnosti, minulosti či nějakém jiném alternativním světě. Pro zasazení příběhu autor vybral Arizonu, konkrétně město Tempe. Z prvního pohledu poklidné městečko, kde se vyskytují všechny možné postavy. Od potřeštěných důchodců, fae, čarodějnic, upírů, vlkodlaků, démonů, bohů či jednoho strašně starého druida.
Kdybych měla knihu shrnout do několika jednoduchých postřehů, tak bych nejspíš řekla, že jde o příběh sexy druida, který je svými tisícilitými zkušenostmi až neporazitelný. Přátelí se s upírem a vlkodlačí smečkou, několika spřízněnými bohyněmi a dalšími bohy, kteří si naopak nepřejí nic jiného než druidovu smrt.
Ze začátku mi dělalo maličko problém se zorientovat, ale evidentně to bylo účelné, neboť, aby čtenář pochopil celou tu historii a současnost najednou, tak se to někde muselo vysvětlit. Prostor tomu byl tedy dán skoro hned na začátku, pouze na několika málo stránkách. K těmto částem se pak člověk většinou vrací, aby vlastně pochopil, kdo koho chce zabít a kdo je ten dobrý, komu má fandit.
Autor nás seznamuje s hlavním hrdinou, Atticusem O´Sullivanem, posledním druidem, který si poklidně žije v Arizoně, prvozuje okultní knihkupectví (už od této části jsem byla jeho velkým fandou:o) a ve volném čase na sebe bere zvířecí podobu (jistá podobnost s Mercy) a vyráží na lov se svým irským vlkodavem Oberonem. Tady je důležité zmínit, že přátelství mezi člověkem, v tomto případě druidem a psem je úžasně propleteno humorem, nadsázkou a vtipnými dialogy, u kterých jsem se občas musela i zasmát. Opravdu jsem ještě nenarazila na fantasy knihu, která by mě tolik rozesmívala.
Důležitým prvkem tohoto hlavního hrdiny, potetovaného jednadvacetiletého Ira, je to, že svou sílu čerpá ze země, ovládá nespočet magických kouzel, kterými dokáže ochránit nejen sebe, ale i své přátele a vlastní velice důležitou věc, pro kterou je již předem mrtvý v očích svých nepřátel. Tou vzácnou věcí je meč Fragarach známý jako Odpovídač.
Díky tomu, že Atticus, zkráceně Attik vlastní tento meč, který si osvojil v jedné dávnoprožité bitvě, je velkým nepřítelem značně naštvaného původního majitele, keltského boha Aenghuse Óga. Maličko jsem v ostatních bozích měla zmatek, ale ty hlavní, kteří v příběhu vystupují a že se jedná hlavně o ženy, krásné ženy obdařené svými schopnostmi, jsem si byla schopna zapamatovat – Morrigan, bohyní válek, Flidais, bohyní lovu či Brighid, bohyní ohně. Dále se v příběhu objevuje, tedy skoro až na konci, další z důležitých ženských postav, tentokrát sympatická barmanka Granuaile, která v sobě hostí čarodějnici Lakšu.
V celé knize opravdu není čas k jakémukoliv nudění, neboť je od začátku do konce protkán hned několika akčními prvky. Zároveň se něco dozvídáme o druidech, o jejich léčitelství a moci.

Abych to tak nakonec shrnula, tak se Kevinovi Hearnovi povedlo opravdu čtivé dílo u kterého se můžeme těšit hned na dalších pět dílů. V českém překladu bude druhý díl s názvem Proklatý v Čechách vydán koncem listopadu 2012.

Ještě bych ráda v poslední poznámce zmínila, že tato kniha, jako snad první u které jsem to našla, umožňuje čtenáři nahlédnout do dalšího dílu, konkrétně první kapitoly, která je zveřejněna na konci.
Dle Martina Šusta, který uvádí v knize seznámení s autorem, bychom mohli dílo Kevina Herna přirovnat ke stylu Jima Butchera a směsicí humorů od Terryho Pratchetta. Bohužel ani jedno nemohu potvrdit, neboť jsem v tomto žánru začátečník. Každopádně sama za sebe vřele doporučuji!

Komentáře (0)

Přidat komentář