Příjemné povídání o věcech minulých a aktuálních

recenze

Sběrná kniha zaujme designem obálky i názvem. Co si představit pod pojmem sběrná? Že by časosběrná...?

Ne. Jednoduše sebrané vzpomínky, průpovídky a příhody ze života jedné pro mě z nejdůležitějších režisérek československé a české tvorby v jednom rozhovoru, který je dlouhý tak akorát, aby se do něj vešlo vše důležité. S ohledem na fakt, že důležité je téměř vše, je příjemné nechat jsem se strhnout zpovědí Heleny Třeštíkové, autorkou Manželských etud i dalších dokumentů, které dodnes vzbuzují emoce, hrůzu i chaos.

Stačí totiž pouze říct Katka a v okruhu mých známých neznám nikoho, kdo by neměl ani tušení, natolik zásadní dílo to bylo a dodnes je. Kamarád učitel jejím příběhem straší pubertální generaci na střední škole a stále se dobře baví zděšenými reakcemi dospívajících při pohledu na její osobní cestu destrukce.

Další kapitolou jsou Manželské etudy. Dokument silný, emotivní, pravdivý a nemající obdoby. A právě i o jeho vzniku spolu v knize rozmlouvají, Helena Třeštíková Vás nechá nahlédnout na druhou stranu kamery, do svého osobního příběhu, který se odehrává vedle příběhů vybraných aktérů. Prozradí, že vypnutím kamery její role nekončí, ale pokračuje i mnoho let po ukončení natáčení. Režisérka překročila hranice scénáře a dokumentu a jejich osudy si vpustila do toho svého. Což se jí ovšem ne vždy vyplatilo.

Například zloděj a recidivista René ji neváhal okrást a připravit tak jejího muže o důležitou rodinou památku. I to pro ni byla lekce a ukončení jedné etapy empatie s natáčenými.

Nejen však výklad o práci, ale i o rodině, společenských změnách, porevolučním startu a všech možných nápadech a inspiracích, kdy si uvědomila, že pamětníci jako Pavel Tigrid mohu zemřít a rychle započala s natáčením jejich vzpomínek a spoustu dalšího...

Sběrná kniha je fascinující čtení, které dokáže otevřít bránu do dalších oblastí, které jsou zde nastíněny a čtenář má možnost po této cestě jít dále. Seznam tvorby Heleny Třeštíkové na konci knihy je navíc báječný bonus a shlédnutí i některých starších děl není na škodu ani dnes.

Původně jsem se knihy i trochu obávala, kdy po přečtení negativních názorů na tazatele jsem byla při čtení ostražitější na jeho otázky, ale byla to zbytečná obava. Z mého pohledu se jedná o rozhovor o životě a zkušenostech dvou lidí, kdy má Helena Třeštíková samozřejmě mnohem větší prostor s ohledem na téma knihy, ale žádná otázka mi nepřišla nevhodná ani dehonestující či poplatná, naopak. Při příští četbě rozhovoru jistě narazím na něco nového, co jsem při prvním překotném čtení přehlédla a užiji si vhled do předrevoluční filmové tvorby, zákulisí časosběrných dokumentů i do samotného nitra režisérky. Protože pohled je to jedinečný a jemná moudrost a klid Heleny Třeštíkové je znát i ze stránek knihy.

Při čtení jsem si připadala jako u stolu při rozhovoru dvou zajímavých lidí a já jen tiše sedím, srkám kakao a ani nedutám, aby mi nic neuniklo. Pokud tedy nad knihou váháte, zkuste ji.

Za zkoušku nic nedáte a v tomto případě můžete jen získat.

Helena Třeštíková v rozhovoru s Pavlem Kosatíkem. „Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském ná... více

Komentáře (0)