Příběh ze středověku plný honby za spravedlností, ale i krve a temnoty

recenze

Země bezpráví (2024) 5 z 5 / LukBook
Země bezpráví

Země bezpráví je velice zajímavý historický román z dob, kdy rytíři dbali na svou čest. Vypravte se s autory Boydem a Beth Morrisonovými na dobrodružství plné intrik, bojů a touhy po spravedlnosti.

V hlavní roli je tu exkomunikovaný (vyloučený z církve) rytíř Gerard Fox, který v minulosti přišel o všechny své majetky, ale i nejbližší osoby. Snaží se najít cestu za spravedlností a přitom si vydělává svým mečem a lukem jak se dá. Jednoho dne shodou náhod zachrání dámu v nesnázích lady Isabel, která prchá před rytíři svého snoubence. Utekla totiž od něj spolu s velmi cennou relikvií, která může světu ukázat neviděné. V tu chvíli ovšem ještě Fox netuší, jak mu tento šlechetný čin zkomplikuje život.

Mám před sebou velice zajímavý historický román odehrávající se ve středověku 14. století. Konkrétně v období okolo stoleté války mezi Francií a Anglií, navíc za přítomnosti jedné z nejhorších epidemií všech dob – černého moru. Nachystejte se tedy na poměrně temnou dobu, v níž není nouze o prolitou krev, ale i řadu mrtvých díky nemoci.

Jedná se o velice napínavý román, v němž je sice řada pochmurných a smutných okolností, ale i věci jako jsou čest, spravedlnost či dokonce láska. Nebyla to jednoduchá doba. A konkrétně pro ústředního hrdinu této knihy tím spíš ne, i když je pouze fiktivní.

Připravte se na poměrně rychle probíhající zápletku plnou akce, soubojů s meči, ale i politických intrik a záškodnictví. Rozhodně to není nějaký suchý a nudný pohled do historie. Najdete tu všechno, co byste od podobného příběhu očekávali.

Na tomto dílu se podílel muž i žena, což je podle mě na něm částečně znát. Máme tu tvrdé a nelítostné pasáže, občas ale i zlehčené určitou elegancí či dokonce částečnou romantikou. Ale nebojte se, není to vyloženě červená knihovna. Pořád tu hrají hlavní roli atributy typické pro středověk. A ty jsou povětšinou plné krve, lží a touhy po moci.

Kniha má opravdu fascinující atmosféru. Díky ní se přenesete napříč časem a prostorem, budete prozkoumávat špinavé uličky měst, dívat se na časté umírání, ale i sledovat šlechetné rytíře v akci. Raději ovšem pouze zpovzdálí, aby jste se sami do něčeho nenamočili.

Dočkáte se řady soubojů, meče o sebe budou narážet a sekat do lidských těl. Není to vyloženě krvavá řežba, ale zároveň ani žádná pohádky bez kapky krve. Zejména hlavní souboj mezi klaďasem a záporákem odehrávající se na poměrně velkém prostoru vás do sebe vtáhne a donutí napětím ani nedýchat.

Mám rád podobné historické tituly. Tento je navíc velice přesvědčivý. A to díky zkušenostem autora s podobnou literaturou a zároveň i specializaci jeho sestry, která pracuje jako kurátorka muzea v oddělení rukopisů. Ostatně právě jeden vzácný rukopis tu hraje velice důležitou roli.

Tvůrci se společně vypravili na většinu míst, které v knize najdete. Nejen ony, ale i mnohé popisy tehdejší doby vycházejí z historických reálií, samotná zápletka je ovšem fiktivní. Samozřejmě je tu nějaké přizpůsobení románové podobě, přesto na mě působil celý text velice realisticky.

Dozvíte se základní informace o černém moru, strašlivé nemoci, na níž umírali miliony. Potkáte se s francouzským králem, ale i některými duchovními. Nechybějí nečekané zvraty (ten nejzásadnější mě fakt dostal), ale jak už jsem se zmínil, okrajově vám tu zjihne i srdce.

Země bezpráví je skvěle napsaný historický příběh, při kterém se rozhodně nebudete nudit. Líbili se mi jeho postavy, jejich konání, ale i kulisy, v nichž se všechno odehrává. Je vidět, že si s celým nápadem autoři vyhráli a chtěli ke svým čtenářům přenést co nejkomplexnější pohled na fiktivní historii. Napsán už byl i další díl, tak se ho snad rovněž dočkáme.

Komentáře (0)

Přidat komentář