Přehršlánie

recenze

Ikabog (2020) / Kikina182
Přehršlánie
V království Přehršlánie vládne Norbert Neohrožený. Všichni svého krále milují a je podle nich tím nejlepším, co mohlo jejich království potkat. Opak je ale pravdou. Norbert vůbec není tak skvělý král, naopak. Je sobecký, marnivý a snadno ovlivnitelný.

Když mu jsou některé jeho vlastnosti vmeteny do tváře osobou, které nevědomky ublížil nejvíc, začne o sobě přemýšlet. Chce svému lidu dokázat, že je skutečně tak skvělý král, jak si o něm myslí. Když tedy přijde pastýř se směšnou historkou, že jeho psa sežrala příšera Ikabog, rozhodne se vyjet na lov bájné příšery, což způsobí řetězec událostí, které si nikdo ani v těch nejhorších snech nedokázal představit.

Ikabog je příběh prezentovaný jako pohádka, čemuž odpovídá i styl psaní v er-formě. Celkově je na příběhu jasně vidět, že je psaný se záměrem, aby zněl jako pohádka. Ale na můj vkus se o to autorka snažila až příliš násilně.

Řádky, které mi u J. K. Rowlingové většinou neskutečně rychle ubíhají, se tentokrát dost táhly. Měla jsem problém se do knihy začíst. Nedokázala mě pohltit a bohužel mě často ani moc nebavila, což má částečně na svědomí i to, jakým stylem je napsaná.

Ikabog rozhodně není typická pohádka. Svým způsobem by se dala s přivřeným okem nazvat alegorií, protože odkazuje na nejrůznější problémy v našem světě. Což je podle mě jedině dobře, protože ačkoliv asi většina dětí mnoho skrytých věcí nerozklíčuje, i tak se jim příběh dostane do hlavy a to správné ponaučení se vytvoří, až ho budou potřebovat.

Vzhledem k tomu, že knihu napsala Rowlingová, není pro mě žádným překvapením, že zabíjí jednu postavu za druhou. I když přeci jen jsem asi čekala, že to bude v trochu menším měřítku, když se jedná vyloženě o dětskou knihu. Ale i tak si nemyslím, že je to špatně.

Z pohádky, kde se stane něco strašného, ale nakonec se to jakoby vymaže, si stejně děti do života nic moc neodnesou. Tohle je podle mě rozhodně lepší varianta. Navíc to v žádném případě není popisováno nijak podrobně a řekla bych, že v televizi už určitě viděli i horší věci. Takže to mi v případě Ikaboga přijde spíš jako klad než jako zápor.

Špatné na téhle knize je, že se neuvěřitelně vleče. Upřímně jsem u ní měla problém vydržet, protože to šlo tak pomalu, že to bylo neskutečně nudné. Svůj díl na tom má jak styl psaní, tak příběh.

Většinou u pohádek nevadí, že jsou psané ploše, protože jsou krátké. Jenže tenhle příběh je dlouhý a tak tu ta hloubka výrazně chybí. Autorka se sice zabývá závažnými věcmi, ale ve formě, kterou ji předává čtenáři, klouže jen po povrchu. Je tak hodně obtížné se do knihy začíst a příběh si užít.

Nejvíc to je vidět právě na postavách. Na téhle knize je ukázkově vidět, jak se v pohádkách popisují postavy. V podstatě jsou všechny karty odhaleny hned na začátku a to ještě dost suše. Tím, že nemají žádnou hloubku ani tajemství, není co objevovat, příběh zkrátka vázne a ze skvělého příběhu tak vzniká jen jeho slabý odvar.

Mile překvapená jsem však byla ilustracemi. Ačkoli se v knize našlo i pár obrázků, které vypadaly vyloženě příšerně, tak většina z nich byla neskutečně povedená a musela jsem jejich malé autory obdivovat. Svým způsobem mi ilustrace vyrazily dech víc než příběh, protože bych nikdy nečekala, že budou některé tak dobré, natož, že jich bude většina.

Ikabog není špatná kniha. Má opravdu dobrý nápad a vnáší trochu reality do pohádek. Ale její provedení se za mě opravdu nepovedlo. Sice se jedná o pohádku, ale zacházet s příběhem jako s kraťounkou pohádkou o Červené karkulce nebo Popelce za mě nebyl zrovna dobrý nápad. I tak si ale myslím, že kniha za přečtení stojí. Už jen kvůli myšlenkám, které jsou v ní obsaženy.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Albatros.

Komentáře (1)

kniha Ikabog recenze

broskev28
03.01.2021

Děkuju za recenzi a za názor - naše děti byly jedny z těch, které se pokoušely o ilustrace, a i když se jejich práce do knihy nedostaly, moc se na ni těší. Jenže už při předčítání nezbytném pro práce na obrazovém doprovodu bylo znát, že čtivost příběhu pro tuhle věkovou kategorii - 9 až 10 let - není nijak úchvatná, a to navzdory faktu, že jsem jim předčítala já, dospělá osoba.
Knihu jsme zakoupili do školní knihovny a teď uvidíme, jak se s ní děti popasují . . .