Především zklamání - Christopher Dawson: Rozdělení nebo reforma západního křesťanstva?

recenze

Předmluva slibuje autorovy "rozsáhlé vědomosti a učenost", "obrovský talent" a zároveň "vzájemné porozumění", kniha je prý psána "bez fanatismu, spravedlivě pro všechny strany a okouzlujícím způsobem". Nic takového v ní ovšem rozhodně nenacházím.

Jistě, autorovi nelze upřít erudici, evidentně má hodně načteno a je to duchaplný a inteligentní člověk, ale to samo o sobě rozhodně neznamená, že půjde o kvalitní historickou práci.

Například postižení historických dějů vedoucích k "reformaci" a "protireformaci" je po mém soudu značně zjednodušené a povrchní. Stačí srovnat třeba s knihami J. Le Goffa či G. Dubyho, popisujícími na mnoze shodné či velmi podobné situace. Mnohé jevy autor pomíjí nebo vysvětluje optikou, která rozhodně není "plná pochopení", ale naopak, velmi dogmatická a striktně (katolicky) pravověrná.

Autor navíc dějiny chápe v podstatě jako "intelektuální konstrukt" a zcela zapomíná, že člověk se mnohdy rozhoduje a jedná naprosto neracionálně, respektive jeho rozhodování je mixem racionálních úvah, podvědomých představ, strachu, impulzivních rozhodnutí atp., což je ovšem, zvláště pro postižení dějin středověku, naprosto základní předpoklad.

Jako vůbec největší nedostatek knihy ovšem vnímám jiné dvě věci. Jednak téměř nulový zájem o teologii, což je ovšem pro pochopení dějin středověkého a raně novověkého křesťanství základní problém, a dále totální absenci čehosi, co by snad šlo nazvat empatií či trochu neobratně "protestantskou zkušeností". To, co autor předvádí na mnoha stránkách knihy, nelze charakterizovat jinak než jako absolutní nepochopení protestantského pohledu na věc, což mi u daného tématu připadá zcela fatální.

Kupodivu vyrovnanější je kniha v postižení mladších období, i když i tady se autor nezbaví lapsů a jeho hodnocení je i tady navýsost jednostranné. Příjemně ovšem překvapí například dosti pozitivní hodnocení Johna Wesleyho, naopak zamrzí nezájem o Ochranovskou Jednotu bratrskou, kterou autor zmiňuje právě a pouze v souvislosti s ním.

S tím souvisí další výtka, totiž určitý "anglocentrismus", projevující se především v povrchnější znalosti německého prostředí a textů a naopak, daleko obeznámenějšího pohledu na texty a prostředí anglické a později i americké.

Samozřejmě je mi známo, že kniha rozhodně není z nejnovějších, její rukopis je starý více než 60 let a navíc to jsou v zásadě publikované vysokoškolské přednášky, v podstatě taková "lepší skripta", ale na druhou stranu, v češtině vyšla ta kniha teprve před nějakým patnácti lety a ještě nedávno se dala normálně koupit v knihkupectví... Celkový dojem: 45%

Komentáře (0)