Poválečný román o hledání nových cest i spravedlnosti

recenze

Mechtild Borrmann je oceňovaná německá autorka krimi románů. V Dítěti z trosek se dotkla pro svou zemi velice citlivého tématu druhé světové války a jejích následků. Připravte se na působivý román, který hluboce zasáhne vaše emoce.

Musím se přiznat, že mě dostala už samotná obálka. Najdete na ní medvídka, dětskou fotku a značně z ní na vás působí šeď i chladné pocity. Po vniknutí do příběhu vám rozhodně nebude o nic lépe. Jedná se o v některých momentech pochmurné čtení, které má v sobě náznaky několika důležitých faktorů okolo poválečné situace.

Najdete tu hned tři dějové linie. V jedné se ocitnete krátce po válce, kdy se jedna německá rodina snaží dát dohromady a začít nový život. V sovětském okupačním pásmu to ovšem nebylo vůbec jednoduché. Jako by už toho zla nebylo dost, noví páni moci se v některých momentech chovali velice podobně jako jejich předchůdci.

Posléze se posunete o nějaké 2 roky později. Situace v Německu je stále velice špatná. Není příliš mnoho jídla, všude se nacházejí rozbořené části města a další z rodin se musí protloukat, jak se dá. Čtrnáctiletý kluk Hanno Dietz tak příliš brzy dospěje a přebere roli otce. Jednoho dne navíc objeví mrtvou ženu a nedaleko ní opuštěného chlapce, s nímž se propojí jejich rodinné cesty.

Posléze se posouváme o desítky let dopředu. Jsme v moderním světě devadesátých let, v němž žena se jménem Anna Meerbaumová (ze začátku tak trochu náhodou) přijde na tajemství své rodiny, které se později rozroste do daleko větších rozměrů. Navíc přitom narazí na nevyřešenou záležitost, jenž otřese jejími vztahy s matkou a poodhalí dávno zapomenuté zločiny.

Jak už tedy asi sami vidíte, je tu opět onen poměrně často používaný námět odhalování tajemství minulosti. Pro mě daleko zajímavější ovšem byly ony historické momenty, kdy už sice boje skončily, ale válečné škody jsou všudypřítomné. Autorce se velice přesvědčivě podařilo vystihnout atmosféru oné doby, která byla stále nesmírně mrazivá.

Nebylo jídlo, špatně se sháněla práce a sehnat třeba jen dřevo na podpal byl problém. Všude byla stále cítit smrt a vůbec tomu nepomáhaly ani praktiky Sovětů. Ti se příliš neohlíželi na vinnu či nevinnu Němců a házeli všechny do jednoho pytle. Číst si o tom v současné situaci, kdy válka decimuje Ukrajinu, a kdykoliv hrozí její eskalace, je vlastně poměrně depresivní.

Postupně začne na povrch vyplouvat vlastně hned několik detektivních záhad, které se pokoušejí rozlousknout lidé o mnoho roků později. Budete napjatí, jak to všechno dopadne. Možná z části budete něco tušit, ale celkové vyjevení pravdy je určitě překvapující.

Svižnému průběhu a poutavým momentům napomáhají i zajímavé postavy. Je jich tu tedy poměrně dost, ale zorientovat se v nich není zase tak složité. Jenom pozor, často mohou mást tělem. Prakticky kdokoliv se totiž může stát záporákem nebo prostě jeho činy negativně ovlivní ostatní.

Jako komplet je kniha Dítě z trosek až překvapivě propracovaný román na to, že počet stran se jen lehce dotýká dvou set stran. Nechybějí mu silné emoce, napínavé části či realisticky působící popisy poválečné situace. Otázkou nakonec zůstává, zda při takovém případě pravda něčemu pomůže nebo by radši měla být v některých momentech skryta. Podobné případy souvislé s chaosem po konci války totiž rozhodně nebyly výjimečné.

Komentáře (0)