Poslední nádech

recenze

Jednoho rána se Eva probudí a nenajde svého manžela v posteli. Jackson často chodívá chytat ryby na skalnaté pobřeží a tak se Eva vypraví za ním. Na místě však zjistí, že je pohřešován nějaký muž, který při rybaření spadl z útesu do moře a s nejvyšší pravděpodobností se jedná o Eviného manžela Jacksona. Evě se hroutí celý svět. Byla vdaná pouhých deset měsíců a teď je vdovou. Po obřadu odjíždí do Tasmánie, kde Jackson vyrostl, aby se setkala s jeho otcem a bratrem Saulem. Jacksonův otec Dirk jí moc vřelé přijetí nepřichystá. Stejně nepřátelsky se chová i Saul, Jacksonův bratr. Eva tak má pocit, že v Tasmánii není vítána, Saul jí však umožní přebývat v kamarádově chatě a Eva postupně přichází na to, že Jackson nebyl tím, za koho se vydával. Ke všemu zjistí, že je těhotná...

Že to zní jako tisíckrát ohraný příběh? Nejen, že to tak zní, ale ono to tak bohužel i je. S námětem, který nás v knize provází, jste se určitě již někdy setkali, ať už v knize či ve filmu. Scénář je takový: krásná mladá žena velmi miluje svého manžela, který bohužel umírá, ale hlavní hrdinka brzy najde útěchu v náruči jiného. I přes tato klišé to určitě nepovažuji za špatnou knihu.

Kniha je psána čtivě, čtenář chce za každou cenu zjistit, jaká že to měl Jackson tajemství, a to jej pohání v obracení dalších stránek. Postupné odhalování může navodit pocity zklamání, tedy já to tak alespoň měla. Bylo to však přehnaným očekáváním. Od této autorky jsem četla knihu Modrá, která mi přišla mnohem propracovanější a uvěřitelnější. Tím nechci případné čtenáře odradit. Například Tasmánie je krásně vylíčena, atmosféra ostrova na vás dýchá, podmořský svět je popsán barvitě a hned máte chuť jej objevovat.

Dalším mínusem knihy je předvídatelnost. Vše, co vás během čtení napadne, to se i stane. Překvapivý moment sice v sobě kniha skrývá, ale na obsah knihy mi to přišlo celkem málo. Toto je však pouze můj názor. Skoro každá kapitola končí tak, aby vás nalákala na další čtení. Chcete prostě vědět víc a víc. Klubko lží se pomalu rozplétá a k překvapení čtenáře se osudy hrdinů protnou více, než by kohokoliv vůbec napadlo.

Knihu jsem dočítala už jen ze setrvačnosti a konec mi přišel bohužel celkem nepravděpodobný a trochu i naivní. Postavy jsou šablonovité, nepodařilo se mi do nich vcítit, přesto chválím er-formu, díky níž je příběh vypravován z vícero pohledů a čtenář si tak na danou situaci udělá svůj vlastní obrázek. Knihu považuji za celkem průměrnou, přesto bych ji úplně nezatracovala.

Knihu doporučuji čtenářkám, které neočekávají žádné složité zápletky, mají rády romantické příběhy a především si chtějí u čtení odpočinout. Kniha je vhodná jako čtení na dovolenou u moře :-)

Komentáře (0)