Poněkud nejasná Noc

recenze

Noc (2018) / ddkk
Poněkud nejasná Noc
Na další vyšetřování temných zločinů odehrávajících se v jihofrancouzských Pyrenejích a hlavně na osobnost seržanta Martina Servaze z toulouské policie jsme se těšili skoro dva roky. Troufám si říci, že všichni čtenáři této série netrpělivě čekali na rozuzlení příběhu zmizelé Marianny a hlavně na to, kdy a kde se znovu objeví psychopatický sériový vrah Julian Hirtmann.
V novém dílu Noc se jeho stopy hned v úvodu objeví – zřejmě v souladu s aktuálním celosvětovým zájmem – ve Skandinávii. Na několika prvních stránkách knihy se dovíme, že zřejmě pracoval na těžařské plošině v bouřlivém Severním moři u norského pobřeží vzdálené několik stovek kilometrů od Bergenu. Hirtmann sice jako zázrakem norské policii unikne, ale zanechá za sebou více než výmluvné stopy: aktuální fotografie Martina Servaze a fotku neznámého pětiletého chlapce Gustava. Od této chvíle se vyšetřování přesouvá společně s norskou kriminalistkou Kirsten Nigaardovou opět do jihozápadní Francie. Hra na kočku a myš začíná…Martin není úplně ve své kůži, prodělal právě klinickou smrt a ta se na jeho duševních i fyzických silách citelně podepsala stejně jako paralelně se odvíjející úplně jiný zločin. Přesto se do honičky za Hirtmannem a do řešení záhad, které kolem jeho osoby i osoby malého Gustava vyplouvají na povrch, vydá s nadlidským úsilím.
Děj se košatí, jsou do něj vtahovány další osoby a další tajemství. Minier, tak jak to známe z jeho předchozích děl, opět dokáže vytvořit úžasnou tajuplnou a - jak jinak – zimní a temnou atmosféru. Napětí nenápadně graduje a postupně jsou odhalovány další a další záhady. Čtenář, aniž si to uvědomuje, podvědomě drží place nejen Martinovi, ale také Kirsten a malému Gustavovi. Až na úplný konec zjistí, jak si s ním autor celou dobu jen hrál.
Na posledních několika (!) stránkách Minier náhle připraví totální zvrat. Všechno je jinak a čtenář se nestačí divit a bohužel ani zorientovat ve všech rychle následujících odhaleních. Čím více se blíží příběh ke konci, tím více také postava Martina Servaze začíná připomínat Supermana – co všechno na jeho bedra autor nakládá, to by skutečný Martin určitě zažít (a přežít) nechtěl a nemohl…Tu rychlost a stručnost ukončení příběhu Minier ještě víc vyhrotí v epilogu knihy. Dovíme se, jak to všechno vlastně dopadlo, či lépe řečeno pořád ještě nedopadlo. Dvířka k dalšímu dobrodružství i dalším nadějím na konečné řešení se opět pootevřou. A my se můžeme těšit na pokračování série.
Kniha Noc působí jako skvělý kriminální román, na jehož dokončení jaksi nebylo dost času, určených stránek textu nebo trpělivosti. Jakoby konec napsal někdo úplně jiný než předchozí obsáhlou část. Pocit chaosu bohužel ve čtenáři zůstává i po dočtení, protože si postupně uvědomí, že některá rozluštění nejsou tak úplně v souladu s předchozím obsahem. Bez vysvětlení například mizí některé postavy, které nehrály v ději tak úplně zanedbatelnou roli (bohatý stařík sponzorující hledání Hirtmanna). Pro autora takového kalibru, jakým je Bernard Minier, je také úplně zbytečné přihřívání si úspěšné severské polívčičky a dokonce snad i snaha o svezení se na vlně zájmu o SM praktiky po prvoplánové popularitě Padesáti odstínů…Českého čtenáře by mohl potěšit i kratičký exkurz do Prahy, bohužel však pouze za účelem získání nájemného vraha s krásným a nevinným jménem Jiří. Ostatně jeho angažmá v knize je také podivné a dosti pochybné, neboť ho Minier vykresluje jako značně neschopné individuum…Trochu může rušit i způsob překladu tykání-vykání zejména v úvodu, kdy pro českého čtenáře je až nepříjemné vytrvalé tykání mezi všemi i úplně navzájem neznámými osobami.
Čtvrtý příběh Martina Servaze je však jinak výborný kriminální román se vším, co k němu patří. Minierův literární styl je skvělý, větvení příběhu je organické a únosné. Kapitoly se střídají tak, aby čtenář nepropadl nudě a byl stále v napětí a očekávání dalšího vývoje. Série z francouzských Pyrenejí je jednou z těch, které se zcela vymykají běžnému průměru a lze ji všem milovníkům dobrých kriminálních příběhů jen doporučit. Už teď je zřejmé, že se brzy dočkají dalšího pokračování.

Komentáře (0)

kniha Noc recenze