Pojďte ochutnat "speciální" masíčko

recenze

Už nějaký ten pátek mi vrtá hlavou, proč se lidé na sociálních sítích fotí s tím táckem masa. Řekl jsem si, že nezůstanu pozadu a trošku z té flákoty také ochutnám. Ale nezůstalo jen u ochutnávky. Za pár hodin byl talíř vylízán dočista.

Než jsem se do knihy pustil, rozhodl jsem se, že se nechám překvapit a ani koutkem oka nezavadím o anotaci. A vyplatilo se. Podle obálky a názvu knihy jsem očekával krimi říznuté špetkou černého humoru. Ale to, co následovalo, mě vážně překvapilo. A uchvátilo.
Všechna fauna (kromě člověka – podivné!) je napadena virem, díky němuž se stává člověku nebezpečná, jelikož sebemenší zranění a kontakt s otevřenou ranou, znamená jistou smrt. To samé platí i pro konzumaci zvířecího masa. Otázka zní: Jaké maso budou teď lidé jíst? Sójové? Tak s tím nepočítejte. O to se v příběhu snad ani nikdo nepokouší a rovnou je uzákoněn kanibalismus. Masový průmysl je zachráněn. Samozřejmě že za tím vším stojí i vysoká politika a nový zákon zabíjí dvě mouchy jednou ranou – eliminace stále rychlejšího nárůstu světové populace a konec hladomoru.
Čtenář sleduje chod klasických množíren, velkochovů, jatek a mrazíren. S tím rozdílem, že se nejedná o obchod se zvířecím masem, ale s tím lidským. Pojem obchod s bílým masem dostává úplně nový rozměr. Systematické genocidy, které se lidé dopouštěli na zvířatech, se nyní dopouštějí sami na sobě. S tím, že se o člověku určenému na chov a následnou porážku, přemýšlí jako o tvorovi, který je na nižším stupni potravního řetězce. Řada lidí na tyto pravidla hry přistoupí a u těch zámožnějších můžete počítat s večírky, kde se stoly prohýbají pod „speciálním“ masem upraveným na různé způsoby nebo pořádáním loveckých honů na „samice“ v březí (rozuměj těhotné ženy v pokročilém stádiu těhotenství), které jsou zakončeny konzumací jejich nenarozených plodů. No fakt, nekecám!

Pokud chtěla argentinská autorka svým románem docílit toho, aby se nad sebou lidští masožravý čtenáři alespoň na chvíli zamysleli, mám pocit, že se ji to povedlo. Je to román krutý a depresivní, ale pro budoucí generace by mohl být stejně zásadní, jako je dnes pro nás dílo 1984 George Orwella.

Knihu hodnotím 10 z 10 podušených lidských prstů a rád si ji v budoucnu přečtu znovu.

Komentáře (0)