Osvětové čtení začínajícím vegetariánům

recenze

Toxin (1998) / katy238
Osvětové čtení začínajícím vegetariánům
Americký dobytkářský průmysl a jeden z jeho nejvýraznějších produktů, hamburger, hýbe západní kulturou a je populární po celém světě. Musím uznat, že fronty v rychlých občerstveních i ceny placené velkými rodinami za tento produkt za účelem nedělního oběda mě dosud nepřestávají šokovat, na dobrý burger si do specializovaného podniku však několikrát do roka jako na událost zajdu také.

Jedná se o celosvětový fenomén a těžko jej lze ignorovat nebo nebrat vůbec na vědomí.

Stejně jako baterii E. Coli, která bývá i u nás jednou za čas skloňována v souvislosti s neblahými účinky potravin na jejich konzumenty, samozřejmě v souvislosti s chybou ve zpracování daných potravin nebo narušením technologie jako takové. Protože v ideálním světě E. Coli nikoho ohrozit nemůže. Jenže Robin Cook o ideálním světě nikdy nepsal a jeho knihy jsou pověstné právě svými coby kdyby v těch nejkrajnějších mezích. A pan Cook se se svým Toxinem opřel právě do dobytkářského průmyslu, který má zrovna v USA enormní velikost a obří podíl na finančních trzích.

A jeho coby kdyby opravdu nenechá čtenáře chladným.

Příběh není tentokrát složitý a příjemně plyne od jedné večeře dcery s otcem, který ji vezme proti své vůli do fastfoodu, kde ona dostane nepropečený hamburger. To není nic nenormálního, i u nás se ptají, zda si dáte propečený více či méně, jenže malá Becky dostane střevní obtíže, a ty se zhoršují, přechází do dalších problémů a než se vyděšení rodiče vzpamatují, jejich dcera je upoutána na lůžko s plicním ventilátorem a naděje na její záchranu se rozpadá rychlostí blesku...

"Becky nesmí umřít!" řekl Kim tak důrazně, až to působilo rozzlobeně.
"Co se stalo, že ti říkala takové věci?"
"Becky měla mrtvici," řekla Tracy. "Doktoři si myslí, že oslepla."
Kim pevně zavřel oči. Představa, že jeho desetiletá dcera prodělala mozkovou mrtvici, mu připadala neskutečná. Přesto chápal, že její zdravotní stav se od samého začátku rapidně horší. To, že se mohla dostat za hranici, odkud není návratu, nebylo zas tak překvapující. (...)
Becky měla zavřené oči. Její kůže byla bílá, téměř modravě průsvitná.
"Becky, to jsem já, táta," zašeptal jí Kim do ucha. Sledoval její nehybnou tvář. Nedala ani mrknutím oka najevo, že by ho slyšela.


Jak to s Becky dopadlo, nechť čtenář zjistí sám, pro mě se boj malého dítěte o život stal jednou z nejsilnějších částí knihy, její rodiče, Kim a Tracy se však nevzdají a jdou po stopě malého tvorečka, který produkuje toxin, jež má na svědomí zdraví jejich dítěte. Ujdou kus cesty, než dobytkářský průmysl a jeho nedotknutelní představitelé zjistí, že by jim mohli šlápnout na kuří oko.

Tak se Kim dostane do hledáčku mužů se steakem vždy tak akorát propečeným a stane se sám štvaným kusem určeným k porážce. On však ani tak neváhá a dostane se až ke zdroji toho největšího skandálu, jaký by mohl americké burgery zasáhnout až do hloubky kroužků cibule.

Toxin je výmluvné čtení a opravdu bych jej bez nadsázky doporučila jako doporučenou četbu aktivistům za práva zvířat, byť musím uznat, že některé pasáže jsou přibarvené, realita jatek a kontrolních mechanismů není růžová a jistě je zajímavé zjistit si něco ve statistikách poškození zdraví vlivem otrav z jídla, pokud tedy je u nás něco takového dostupného. Ale za bernou minci to brát nelze.

Pro mě to bylo zajímavé čtení na jeden den v posteli, kdy jsme se vrátila do studentských let, kdy jsme chodili v rámci praxe i na jatka a do všech různých i hrůzných provozů a i po letech mám trochu problém něčemu z toho uvěřit, co jsem viděla a v čem jsem šlapala. Jak to chodí ve větším měřítku si nedovedu a asi ani nechci představit, ale Robin Cook není první, kdo si to do tohoto pilíře americké kultury dloubnul, tvůrci seriálu Simpsonovi to dělali pravidelně.

Autor mi ovšem opět přidal do četby něco více, v rámci lékařské terminologie jsme si opět osvěžila některé pojmy a kritika amerického zdravotnictví je až frustrující, ale to je i u nás. Bohužel...

Pokud tedy hledáte odpočinkové a zároveň hrůzné čtení, nad kterým se chcete i zamyslet, sáhněte po Toxinu, který Vám nabídne porci beznaděje, hnusu a hrůzy v jednoduchém balení.

A taky to bylo možno v roce 2018 zařadit do tématu čtenářské výzvy kniha o jídle, byť uznávám, že je to morbidní volba.

Dobrou chuť.

Komentáře (0)

kniha Toxin recenze