Odvážná novinářka

recenze

Musíme zůstat spolu (2019) / Marie.BM
Musíme zůstat spolu

Pod názvem knihy „Musíme zůstat spolu“ jsem na základě titulního obrázku znázorňujícím tvář mladé ženy očekávala klasickou četbu pro ženy. Překvapilo mě, že se slovenská autorka pustila do ožehavého tématu současnosti, jímž je imigrace. Na problém je nahlíženo optikou novinářky Simony. Simona riskuje a odhaluje machinace na nejvyšších místech. Nebojí se a nevzdává se a v tom může připomínat novináře Kuciaka. Naštěstí příběh nekončí tak fatálně.
Otázka je, co zmůže jeden novinář a někdy dokonce i dav lidí nebo velké shromáždění proti systému a proti úmyslům těch, jež stojí v čele. Často je to velké riziko pro rodinu a blízké a mnohdy, i když se zdá, že nastala nějaká změna, může dojít ke zneužití situace k dalšímu negativnímu vývoji a objeví se nové problémy a vady systému, které se následně ukáží …
Ačkoliv jsou v knize prezentovány smutné osudy imigrantů, je třeba se ptát, kdo za tím stojí a kdo má na tom zájem. Kde leží původní zdroj příčiny. Navíc Evropa, která je sama sužována například klimatickými problémy, nedostatkem vody, hospodářskými problémy, škůdci, novými nemocemi, rostoucím počtem případů rakovin atd., nemůže představovat záchranu pro uprchlíky z celého světa. A zdaleka ne všichni uprchlíci mají takové příběhy, jako ti, kteří jsou zmíněni v knize. Už jenom kategorie váleční a ekonomičtí uprchlíci …
Pokud bychom problematiku převedli na základní buňku společnosti - rodinu, pak bychom se mohli ptát, kolik rodin je s to podporovat ve velké míře jinou potřebnou rodinu? Myslím, že většina rodin je ráda, že situaci zvládá sama.
Vedle imigrace se hlavní hrdinka Simona zabývá i svým soukromým životem. Kvůli tomu, že hledala zmizelé modelky, se odložil termín její svatby a došlo i k únosu jejího přítele. Zde je poskytnut důkaz o tom, že Simona klade svůj smysl pro spravedlnost nad bezpečí sebe a svých blízkých, což nebývá běžné.
Nemám sice přehled o slovenských časopisech pro ženy, ale mám vcelku dobře zmapovány české ženské časopisy. Témata se často opakují a nevzpomínám si, že by se nějaká novinářka pustila do takového skandálního tématu jako hrdinka knihy Simona.
Myslím, že pokud by se vycházelo z reality, musel by takovou novinářku s největší pravděpodobností od dalších skandálních případů odradit únos jejího snoubence a sotva by se pak pouštěla do dalšího riskantního tématu jako zneužití imigrace na nejvyšších místech pro vlastní obohacení. Určitě by v reálu představovalo vysoké bezpečnostní riziko odhalovat síť vyděračů zapletených v únosech modelek, a pak řešit zneužití problematiky imigrace nejvyššími státními úředníky. Dvojité silné „sousto“.
Naštěstí kniha popisuje i lehčí záležitosti než imigraci. Například svatba Simony se záměnou „svatebek“ se mi jevila jako nějaký příběh z Bakalářů, které kdysi vysílala televize. Taky čtení o vztazích a dění v redakci ženského týdeníku Styl bylo příjemné a fajn pro letní večery.

Komentáře (0)

Přidat komentář