Obyčejně neobyčejná klasika

recenze

Jako zabít ptáčka (2009) / Marky48 (164 views)
Obyčejně neobyčejná klasika
Osmiletá Jana Luisa zvaná Čipera a její dvanáctiletý bratr Jem mají bezpochyby zajímavý život. Bydlí v Maycombu, malém městečku ve státě Alabama, kde se každý drb šíří rychlostí blesku. A co teprve tehdy, když začne otec Čipery a Jema obhajovat při soudu černocha - to je ve třicátých letech dvacátého století něco, co se hned tak nevidí! Má vůbec nějakou šanci?

Jako zabít ptáčka patří už několik let mezi klasiky, proto je také těžké tuhle knihu hodnotit. Styl psaní je také krkolomnější, nezvyklejší a vůbec zastaralejší, tudíž se i hůře čte. Kvůli tomu mě kniha tolik nezaujala a prokousávala jsem se skrz ni šíleně pomalu, pořád jsem se zadrhávala a nemohla jsem se vůbec ponořit do děje. První polovinu jsem měla pocit, že ji snad nikdy nedočtu a budu ji muset odložit, ale nakonec jsem to překousla a objevila ty nejzajímavější pasáže, které se skrývají ve druhé části.

Autorka se v knize zabývá velmi složitými problémy, které se točí převážně kolem rasismu, ale zobrazuje je z pohledu osmileté holčičky Čipery, takže se tyto problémy stávají pro čtenáře srozumitelnějšími a můžeme jim jednoduše porozumět. Zároveň se Harper Lee podařilo svůj příběh zaplnit moudry a radami, které ale nevyzní nijak nuceně, protože se většinou vztahují na osmiletou Čiperu nebo jejího bratra.

Zaujalo mne mimo jiné i velké množství poznámek pod čarou, které se velmi hodily zvlášť v případech, kdy autorka vysvětlovala část historie rodiny nebo Maycombu a používala jména mnohých amerických osobností. Možná je moje nevědomost způsobená pouze tím, že nejsem Američanka, ale možná také ne. Každopádně jsem si jistá, že kdybych žila ve Spojených státech, měl by na mě tento příběh mnohem větší vliv, než jaký na mě má teď.

Moc se mi líbily především scény, které popisovaly chování Čipery doma a její vztahy s rodinou - tedy otcem a bratrem. Díky tomu jsem měla možnost hlavní hrdinku opravdu dobře poznat a udělat si o ní přesný obrázek. Čipera je mi rozhodně jako vypravěčka sympatická, protože její dětské myšlenky a komentáře dodaly všem napjatým událostem správnou porci humoru a sarkasmu, aniž by to malá holčička chtěla.

Klasiky se těžko hodnotí. Ale když pomineme složitý jazyk a časté zadrhávání či dokonce nudu u čtení, je Jako zabít ptáčka poutavým příběhem o dětech, rasismu a poutu rodiny. U čtení zjistíte mnoho nového a možná vám kniha dokonce dokáže změnit pohled na svět... A pokud ne, aspoň se od srdce zasmějete!

Celkové hodnocení: 3,5/5

Děkuji internetovému knihkupectví KNIHCENTRUM.cz za poskytnutí recenzní e-knihy. V papírové podobě knihu seženete tady a v elektronické tady.

Komentáře (0)

kniha Jako zabít ptáčka recenze