Norman Bates je zpět v plné parádě!!!

recenze

Psycho: Sanatorium (2016) / mmmisulka.r

Domníváte se, že Norman Bates je už pasé?
Omyl!
O Normanovi se možná nemluví, možná nemluví ani on sám,
ale stále je to žijící bytost...
Bytost, která má na svědomí mnoho lidských životů...
Nebo to byl někdo jiný???

---

Normánku, Normánku, kdepak máš maminku??? Kdepak je, kam se poděla? Kdopak tě přijde zachránit teď...

Blochovy knihy - Psycho I.-III. - jsem bohužel nečetla a trochu uvažuji nad tím, jestli to není škoda. K této knize, řekněme k volnému pokračování, z pera autora Cheta Williamsona, jsem přistupovala s velkým očekáváním. Musím přiznat, že jen z části byla naplněna.

Já vlastně nemůžu říci, že by se mi kniha nelíbila nebo snad špatně četla. To vůbec ne, jen mi v ní \"cosi\" chybělo. Asi trošku více toho psycha nebo možná lepší a strašidelnější podání příběhu. Jenže já se, co se psycho thrillerů týká, považuji za velmi náročného čtenáře, na to je třeba brát zřetel. Tak jako tak, bez toho nebo onoho, kniha každopádně stojí za pozornost.

Ty a ta tvoje šaškárna s dvojí identitou. Jsi vrah. Satan do tebe vnikl, chlapče, žádná mrtvá máma. Satan z tebe udělal to, čím jsi. Udělal z tebe vraždící monstrum.

Ollingerovo sanatorium, místo, které je takovým jiným vězením. Zavírají se zde osoby, které spáchaly trestný čin, ovšem v důsledku psychického narušení. Řekněme tedy, že jsou zde \"ubytovaní\" duševně nemocní vrazi, násilníci a jiné lidské stvůry, jejichž činy byly ovlivněny právě duševní labilitou či nemocnou psychikou.

Nemocnou? Blázni jsou to!!! Kdo ví, kolik z nich je tu opravdu duševně chorých a kolik z nich svou nemoc pouze předstírá, aby se vyhnuli mnohem horším vězením. Toto sanatorium je pro ně totiž bezpečnější a pohodlnější.

V Ollingerově sanatoriu se mimo jiné léčí i Norman Bates. Je zde uvězněn za vraždy několika lidí. Nic si nepamatuje a tvrdí, že to byla matka. Mnozí z nás tento příběh známe. Norman a jeho matka, to ona vraždila, ne on! Co je na tom pravdy, všechno a vlastně nic. Norman se v sanatoriu léčí s nemocí zvanou schizofrenie, neboli rozdvojená osobnost, chcete-li. Normanův stav je zprvu téměř katatonický, ale díky Dr. Reedovi dělá velké pokroky. Začne reagovat, mluvit a vnímat... Je tohle ovšem vlastně dobře???

Před sebou uviděl světlo a zrychlil. Světlo bylo čím dál intenzivnější a rozměry tunelu se postupně zúžily až do velikosti dveří. Došel na konec a nahlédl do místnosti, do níž tunel ústil.
Přestože ho světlo procházející průchodem oslňovalo, viděl, že je místnost rudě ozářena. Náhle mu došlo proč. Všude byla krev.

Zdá se, že Normanově léčbě je nakloněno pouze pár osob vč. Dr. Reeda. Ale najdou se tu tací, kteří si myslí, že by se mělo zakročit k radikálnější léčbě, co třeba takové elektro šoky? Normanovi ale nikdo neublíží, o to se \"někdo\" určitě postará... A tady nám začíná to pravé a ořechové \"PSYCHO\"!

...Můj dojem...
Kniha je velmi dobře psaná a celý příběh je podávám s notnou dávkou plíživého napětí. Nemusíte se zrovna potýkat s krví, abyste neměli opravdu a skutečně nahnáno. V příběhu se dostáváme i do minulosti celého sanatoria a jsou nám líčeny praktiky dřívějšího ředitele a postupy \"utajované léčby\". Už jen toto dodává celé knize i příběhu nádech tajemna a opravdu to drnká na psychiku. Nehledě na prostředí celé budovy. A do toho ještě několik \"vyšinutých\" pacientů. Prostředí přímo stvořené pro napsání dobré knihy.

Nemohu se ovšem smířit s tím, že jsem čekala mnohem víc. Bylo to dobré, to ano, ale mohlo to být podle mého názoru ještě lepší. Ale to je opravdu jen můj vlastní čtenářsky náročný názor.

Celá kniha se nese v duchu zavřených dveří (uzavřené mysli). Norman si jede své a jeho okolí také. Vše je pro dobro Normana, ale vše mu může uškodit. Jenže jemu nesmí uškodit nikdo, o to je už ale dávno postaráno. Kdo je v této knize skutečný Norman Bates? Dostaneme se mu vůbec někdy na kobylku? Kdo ví....

Norman Bates, svobodný jen ve svých snech, musel čekat v temnotě dalších dvacet let, než Adam Clairborne dospěl, stal se psychiatrem, vešel do Státní vězeňské psychiatrické nemocnice, usedl naproti Normanu Batesovi za stůl a pomohl mu dostat se znovu na světlo.

Knihu doporučuji, ovšem upozorňuji na možnost, že ne každý dostane to co bude očekávat. Přistupujte ke knize tedy spíše beze očekávání a předsudků. Berte Pycho: Sanatorium spíše jako volné pokračování Blochových knih.

---

Více z recenzí na stránkách: www.kniznidenicek.blogspot.cz
Vaše Míša - Knižní deníček

Komentáře (0)

Přidat komentář

---