Nikdo není tím, kým býval

recenze

Kouzelnice (2019) / Kikina182
Nikdo není tím, kým býval
Kellen spolu se svým obchodním partnerem kočkoveverčákem Reichisem a argosankou Ferius se zase vydávají o kus dál, což není vůbec jednoduché, když Kellenovi pořád visí nad hlavou kouzelný zatykač, kvůli kterému mají nepřátelé pořád v patách. To však není jeho největší problém. Někde na té cestě se k němu dostane karta nesváru, na které je vyobrazen mechanický ptáček, který na první pohled vypadá nevinně, ale mohl by rozpoutat válku.

Vydávají se tedy do Gitabrie, aby zjistili, jaké nebezpečí jim skutečně hrozí. Nejsou však sami, na cestě se k nim přidá starý a nový přítel. A dalšího přítele nalezne Kellen přímo v Gitabrie, má to však jeden háček. Jeho kamarádka už není tím, kým byla. Vlastně nikdo z jeho starých přátel už není tím, kým byl.

Sérii Divotvůrce od Sebastiena de Castella jsem si opravdu zamilovala. První díl Divotvůrce byl úžasný a druhý díl Černé znamení byl snad ještě lepší, a tak jsem se neskutečně těšila na pokračování. A dle mého názoru čekání na Kouzelnici bylo opravdu dlouhé, ale byla jsem si jistá, že to bude stát za to. Autor mě zatím nezklamal a neviděla jsem důvod, proč by s tím měl zrovna u třetího dílu začínat. Vlastně jsem spíš předpokládala, že bude ještě lepší než předchozí.

Stejně jako v předchozích dílech i tentokrát je kniha vyprávěna v ich formě z Kellenova pohledu, což je občas velmi zajímavé. Především, když Kellen odhalí čtenářům myšlenky, které by svým přátelům za nic na světě nepřiznal.

Celkově se styl psaní vůbec nezměnil. Popravdě bych řekla, že v tomhle případě ani žádný prostor pro zlepšení není. Kniha je neskutečně čtivá, čemuž ještě přidávají docela krátké kapitoly. Jakmile se jednou do této knihy pustíte, nevíte, jak počkat. Je opravdu pohlcující.

Třetí díl rozhodně nezklamal. Celá tahle série je úžasná, ale čím víc dílů je, tím je i lepší. Tenhle díl byl skutečně nabytí akcí a zvraty, které by kromě samotného autora nejspíš vůbec nikdo nepředvídal. Celý děj se posunul zase o úroveň dál.

V předchozích dvou dílech se děj posouval neustále dál. Od jednoho dobrodružství se šlo k dalšímu. Ale v tomhle díle se to změnilo. Sice tu opět byl úplně nový příběh, ale zároveň se tu objevily i ty starší příběhy, které najednou dostaly nový rozměr a Kouzelnice se tak zajímavě propojila s Divotvůrcem a Černým znamením. Děj je díky tomu komplexnější, a ještě lepší než dřív.

Návrat některých dějových linií by se neobešel bez návratů některých starých známých postav. I když i ty stejně jako jejich příběhy prošli jistou aktualizací. A samozřejmě nechybí ani nové postavy. Hrozně nadšená jsem především z jedné. Nebudu spoilerovat, ale kočkoveverčák Reichis bude mít konkurenci.

Je neskutečně zajímavé, jak dokáže Sebastien de Castella pracovat se svými postavy. Každá, která v této knize vystupuje je neuvěřitelně podrobně popsána, a tak čtenář nemá nejmenší problém se do nich vžít. Ale to není nejlepší. S každou knihou se jeho postavy mění. I když přesnější slovo by bylo rostou. Přijde mi, jako kdyby postavy ze série Divotvůrce měly skutečnou duši. Ať už je kniha napsaná sebelépe a má kolik dílů chce, tak většinou mají postavy nějaké základní rysy, které se jednoduše nezmění. Ale u série Divotvůrce to neplatí a je to doopravdy příjemná změna.

Jsem ze třetího dílu Divotvůrce opravdu nadšená. Vypadá to, že tahle série bude mít o čem vyprávět ještě hodně dlouhou dobu, aniž by zevšedněla. Jen kdyby jednotlivé díly vycházely rychleji, protože už po dočtení jsem měla chuť se hned vrhnout na další díl. Upřímně doufám, že bude brzy, protože všechno je stále lepší a lepší. Ostatně se o tom můžete přesvědčit sami. Nemůžu jinak než vám Kouzelnici doporučit.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Egmont.

Komentáře (0)

kniha Kouzelnice recenze