Ničivé sucho

recenze

Sucho (2017) 5 z 5 / Roubas
Sucho

Kiewarra je malé městečko, které je devastováno suchem nemilosrdně ničícím přírodu, dobytek a živobytí místních obyvatel, z nichž většina jsou farmáři. V lidech bobtná nervozita, znepokojení, zoufalství a strach z budoucnosti. Vypadá to, jako kdyby město pomalu umíralo. Aby toho nebylo málo, město zasáhne zoufalý čin zoufalého muže. Město si musí poradit s novými šrámy, ale zdá se, že ani ty staré ještě nejsou zcela zhojené.

Na farmě rodiny Hadlerových jsou nalezena dvě mrtvá těla. Ženu a jejího syna, někdo zastřelil. Když je dál od farmy nalezeno auto otce rodiny Luka Hadlera, vše nasvědčuje tomu, že Luke svou ženu a syna zastřelil a poté zbraň otočil proti sobě. Nebo to bylo jinak?

Aaron Falk, federální policista, přijíždí z Melbourne do rodného města, aby uctil památku Luka, s kterým byli v mládí nerozluční přátelé. Od prvních okamžiků, mu staří známí dávají najevo, že zde není vítaný, kvůli dávné události, které dosud nebyla vyřešena. Falk odpočítává hodiny, aby mohl z města co nejrychleji vypadnout.

Lukovi rodiče nevěří, že by se jejich syn mohl něčeho tak zrůdného dopustit. Požádají proto Falka, aby se ve městě chvílí zdržel a pokusil se najít případné nesrovnalosti. Ten spojí síly s místním policistou Racem a z počátku jasná verze dvojnásobné vraždy následované sebevraždou, začíná dostávat trhliny, které se stále více prohlubují a zvětšují. Falk se pokouší rozluštit okolnosti Lukovi smrti a do toho na povrch vyplouvá dávné tajemství, které spolu střežili. Místní dávají stále více najevo, že nezapomínají a nehodlají nad Falkovou minulostí mávnout rukou, naopak mu ji moc rádi připomenou.

Aaron Falk není postavou, která by strhla veškerou pozornost na sebe. Nezmítají jím démoni, alkoholová závislost, zpackaný soukromý život, naopak je velice vyrovnaný, klidný, chytrý a netouží po lidské pozornosti. Díky němu mohou vyniknout další aspekty knihy, z nichž nejnápadnějším je prostředí a s ním spojená hutná atmosféra, která je podle mého názoru nejsilnějším kladem celého příběhu. Slunce, prach, vyschlé koryto řeky, osamělé farmy, z kterých máte výhled do otevřené krajiny, nad kterou se tetelí vzduch, a nejbližšímu sousedovi rozhodně nemůžete zamávat přes plot. Chvílemi mi atmosféra připomínala Texas nebo některé westerny a příjemně kontrastuje s trendem chladných krimirománů.

Příběh není šokující, násilný nebo akční ale pomalu plyne a poctivě nám vykresluje prostředí, postavy a jejich vztahy, jejich prachem zaváté osudy, traumata, přátelství, lásku i zarytou nenávist. Příběh se odvíjí ve dvou dějových liniích, z nichž jedna se týká současného vyšetřování okolo rodiny Hadlerových. Druhá pomalu odkrývá dávné události, které Luke a Falk tajili.

Přesto kniha nutí čtenáře netrpělivě otáčet jednu stránku za druhou ve snaze rozlousknout obě události a odkrývat prachem zanesená tajemství města a rozhodně dokáže v průběhu překvapit nejedním povedeným zvratem. Doufám, že další díl u nás vyjde co nejdříve.

Nejlepší doporučení, které mohu dát:
Představte si, že Peter May vyměnil bouřkové mraky, déšť a vítr za modré nebe bez mráčku, ze kterého na vás nemilosrdně praží slunce a útesy ostrova, do kterých naráží vlny za vyprahlou zem, ze které se zvedá prach a na které horko ničí veškerý život.

Komentáře (0)

Přidat komentář