Nevlastní sestra rozpoutá rodinné drama

recenze

Neděle. Tradiční oběd s rodinou. A pak vám někdo zaklepe na dveře. Jdete otevřít a za nimi stojí cizí žena, která tvrdí, že je vaše sestra.

Touto scénou začíná román Sandie Jonesové, která v Česku debutovala psychothrillerem Matčina hra. Nyní nakladatelství Cosmopolis vydává další její knihu – Nevlastní sestra.

Do knihy jsem se pustila s očekáváním thrilleru, to se ale úplně nenaplnilo. Nevlastní sestra je spíš psychologické, rodinné drama, s mírným náznakem thrilleru hlavně ke konci. Musím přiznat, že mě to trochu zklamalo, ale nakonec, když jsem ke knize přestala přistupovat jako k psychothrilleru, jsem byla spokojená. Je tedy potřeba si nenastolit špatná očekávání.

Příběh je vyprávěn střídavě očima dvou sester – Lauren a Kate, které by nemohly být odlišnější. Nebo se to alespoň tak zdá.

V Kateiných očí má její sestra všechno, co si může přát: tři děti, rodinu, zatímco ona se už léta marně pokouší o umělé oplodnění.

Lauren vnímá sestru jako úspěšnou kariéristku, která cestuje po světě a užívá si svobody, o které by se Lauren mohlo zdát. Navíc se potýká s toxickým manželstvím, ze kterého, zdá se, není úniku...

Sesterský vztah je významným prvkem této knihy. Ženy si nebyly nikdy zvlášť blízké, když se však objeví Jess, jejich údajná nevlastní sestra, hluboké rány se ještě prohlubují. Autorka nám postupně odhaluje historii celé rodiny, jejich zesnulého otce a dalších temných částí jejich minulosti. Zároveň můžeme sledovat další vývoj rodinných vztahů a postav a to, kam je náhlá událost v životě posune.

Na závěr čtenáře překvapí nečekaným koncem, který byl na můj vkus poněkud uspěchaný oproti tahlému zbytku knihy. Přesto se celá kniha četla velmi příjemně a rychle, stránky utíkají pod rukama a některé kapitoly nutí číst čtenáře dál a dál, aby zjistil, jak to tehdy všechno bylo a kdo je vlastně Jess zač.

Ve výsledku to není špatná kniha. Pokud hledáte thriller, nejspíš budete z knihy zklamaní. Jestli vás však baví psychologická rodinná dramata a ženské romány, pak se do ní klidně pusťte. Není to něco, co vás vyloženě zvedne ze židle, ale poslouží jako fajn oddechové čtení.

Komentáře (0)