Nevelký román s velkými myšlenkami

recenze

Bitva na řece Pádu (2015) / apanda

Napsat knihu pro mládež, která si najde své čtenáře a kromě příběhu samotného si z ní odnesou i něco navíc je v dnešní době, kdy se četba řadí až na poslední místa v žebříčku oblíbených činností jak trávit volný čas, úkolem téměř nadlidským. Dnešní mládež tráví většinu volného času s mobilem, tabletem nebo jiným zařízením v ruce a nebudeme si nic namlouvat, četba knih v elektronické podobě nebude zrovna tím, k čemu tato zařízení využívají.
Kniha Oldřicha Seluckého Bitva na řece Pádu je románem, který má velký potenciál. Spojuje v sobě historickou tematiku, atraktivní prostředí, napínavý příběh, ukázku různých charakterů lidských postav a nechybí ani skutečná historická osobnost. Příběh se odehrává v Turíně v 19. století, ale dotýká se problematiky rasismu, diskriminace, nenávisti, násilí, které jsou aktuální i v dnešní době.
Hlavní postavou je černošský chlapec Bongo, se kterým se poprvé setkáváme na říčním parníku, kde přikládá do kotle a je vystaven nejen silnému žáru ohně ale také tlaku ze strany strojníka. Ten se však dokáže povyšovat jen nad malé dítě, ale když se dostává do střetu s lodním inženýrem Pontanim stává se sám podřízeným, který musí poslouchat a plnit příkazy. Neštěstí, ke kterému na parníku dojde, se pro Bonga stává příležitostí jak začít nový život. Na útěku se potýká s hladem, musí si najít místo, kde by mohl nocovat, ale hlavně musí přežít. V momentě, kdy už začíná hlady blouznit, se stává zajatcem party kluků a ocitá se tak přímo v centru konfliktu mezi dvěma turínskými gangy. Zatímco ho jeden z členů zasvěcuje do bojů se znepřátelenými rollandovci, Bongo mu na oplátku popisuje život v Africe. Ukazuje se, že černošský chlapec je vzdělaný a pro skupinu by mohl představovat tajnou zbraň. Ze zajatce se tak stává hrdina, který najde podporu u samotného vůdce bandy. Při jedné akci se znovu setkává s inženýrem a společně realizují přelomový vynález v lodní dopravě. Do děje zasahuje i postava Dona Bosca, zakladatele salesiánů, který v 19. století v Turíně skutečně působil. Čtenáři si tak mohou udělat obrázek o tom, jak se staral o turínskou mládež, dokázal bojovat za svůj sen vybudovat pro ně místo, kde by našli kromě střechy nad hlavou také přátele a možnost stát se lepšími lidmi. Pro Dona Bosca se práce s mládeží stává životním posláním. Bongovi pomůže nejen vyléčit zranění, ale ačkoliv si toho ani není vědom, stává se pro něj vzorem a ukazuje mu cestu, kterou by se mohl odvíjet jeho budoucí život. Skutečným dobrodružným románem se kniha stává v závěrečném souboji mezi oběma gangy, kde se mimo jiné zrodí i nové, nečekané přátelství.
Kniha pro mě byla příjemným překvapením. Čekala jsem nenáročnou četbu, vzhledem k tomu, že se jedná o literaturu pro děti a mládež, čemuž napovídal i přiměřený rozsah 264 stran, ale místo toho se mi do rukou dostala publikace, která Vás přinutí přemýšlet. Ne není to typická odpočinková kniha na večer do postele, je to příběh, ke kterému si sednete, a on Vás pohltí. Líčení děje je tak barvité a autentické, že dokážete prožívat pocity hlavních hrdinů. Jsou zde postavy, které dle jejich charakterů dokážete bez problémů zařadit mezi záporné či kladné, ale jsou zde také postavy, u nichž budou Vaše sympatie kolísat na miskách vah. Na realističnosti ději přidávají také časté fráze v italštině, ke kterým však mám výhrady. Italština není zrovna jazykem, se kterým by se mládež setkávala běžně a z toho důvodu v knize postrádám výslovnost u jednotlivých slov a v některých případech chyběly i překlady. Naopak velkým kladem jsou témata, která tato kniha otevírá. Umím si představit, že by se tato kniha dala využít i ve výuce, ba co víc ona si o to přímo říká. Hned první kapitola je ukázkovým zobrazením rasismu, ponižování a nabízí možnosti k diskuzi. Dětem by k pochopení jednotlivých problémů mohla pomoct skutečnost, že hrdinové jsou v zásadě jejich vrstevníky. Četba této knihy se tak stává možností dotknout se problémů, o kterých se nemluví tolik, jak by se mělo. Stejně tak děj dokreslují bohaté ilustrace, jejichž tvůrcem je sám autor Oldřich Selucký.
Takže za mě ano, více takových knih pro děti a mládež na knižních pultech. Přečtěte si Bitvu na řece Pádu i Vy ať už sami nebo s dětmi. Nehleďte v tomto případě na věkové určení, protože by Vám mohlo uniknout mimořádné dílo z domácí produkce.

Komentáře (1)

Přidat komentář

---