Neočekávaný host

recenze

Neočekávaný host (2016) 4 z 5 / evasamankova
Neočekávaný host

Několik zločinů, důmyslná zápletka, množství podezřelých a překvapivé závěrečné rozuzlení. Výsledkem této pomyslné rovnice je jméno Agatha Christie.

Letos je to již 40 let, co „královna detektivky“ zemřela. Zájem o ni a její tvorbu za tu dobu ale nijak neupadl, naopak třeba právě u nás vycházejí její příběhy ve stále nových vydáních.

Agatha Christie napsala za svůj život téměř 300 děl. Ať už šlo o detektivní romány, povídky pro děti, poezii, romantickou prózu, Vlastní životopis či divadelní a rozhlasové hry. Když v roce 1958 padl rekord a její divadelní hra Past na myši dosáhla své 2239. reprízy v divadle Ambassadors Threatre a stala se tak nejdéle uváděnou londýnskou hrou, vyšla autorka na světlo světa s novinkou Rozsudek. Ten se ovšem proti očekávání stal obrovským propadákem a už po měsíci byl z divadelních prken stažen.

Nezdolná Agatha však nelenila a během dalších čtyř týdnů napsala zcela novou hru s názvem Neočekávaný host. Hra byla tentokrát diváky i kritiky přijata s nadšením, a dočkala se několika stovek repríz. Do románové podoby ji nepřevedla sama Agatha (podobně jako jiné vlastní hry), ale udělal tak až roku 1999 znalec její díla Charles Osborne. A právě nyní se Neočekávaný host objevil v knižní podobě i u nás.

Neočekávaný host se odehrává na pobřeží jižního Walesu, a začíná v momentu, kdy mladý zbloudilý řidič skončí v noci za husté mlhy s autem v příkopu. Vydává se proto k nejbližšímu domu hledat pomoc. Jenže místo toho tam v pracovně nalézá mrtvého pána domu a jeho vyděšenou ženu. Ta svírá v ruce revolver a ochotně se mu přiznává, že svého manžela, upoutaného na kolečkové křeslo, zabila…

Nic ovšem ani zdaleka není jasné. Následující události výrazně míchají dějem a identita pachatele se s každou stránkou může změnit… A také mění…

Neočekávaný host v žádném případě nezapře, že byl napsán pro divadelní prkna. Nejen že se drtivá většina děje odehrává v oné místnosti, v níž došlo k vraždě, tak především ten nejdůležitější pilíř tu představují právě dialogy. Samotný příběh je poměrně kratičký, ale i tak nabízí čtenáři několik zajímavých zvratů, překvapení a hádanek. Zkrátka vše, co je pro Agathu Christie typické. Co se tu ale přeci jen poněkud vymyká, je závěrečné rozpletení… Tentokrát do toho musí čtenář vložit o něco více vlastního důvtipu, dedukce i osobního názoru, než jindy…

Charles Osborne se své role ujal s velikou ctí. Příběh je čtivý, přehledný, a napsaný v rychlém tempu s onou příslovečnou úsporností. Kdo má rád detektivky Agathy Christie, nebude v žádném případě zklamán.

Komentáře (0)

Přidat komentář