Německo 1964

recenze

Detektiv z oddělení vražd berlínské kriminální policie Xavier March vyšetřuje vraždu staršího muže. Postupně se ukáže, že jde vlastně o spiknutí zasahující do nejvyšších řad německé politiky. Děj se odehrává jeden dubnový týden roku 1964 v Berlíně. „Nic zvláštního,“ řeknete si možná. Kdyby ovšem zmíněný detektiv nebyl SS-Obersturmbannführer, Adolf Hitler neslavil právě 75. narozeniny a Německo necelých dvacet let před tím nevyhrálo válku. Americký prezident se chystá na průlomovou návštěvu Berlína, Herbert von Karajan uvede na Führerovy narozeniny v londýnské Royal Albert Hall zvláštní nastudování evropské hymny, Beethovenovy Deváté, a „Československo, ten zmetek zrozený z Versailleské smlouvy, se scvrklo na Protektorát Čechy a Morava“ .

V knize amerického autora Roberta Harrise je důležitější „kdy“ než „co“. Reálie i atmosféra zcela jiného poválečného Německa jsou vystiženy velmi sugestivně. Na scéně se objevuje množství postav, které skutečně žily, jen se jejich osudy – naštěstí – po roce 1942 vyvíjely ve skutečnosti zcela jinak. Není tak od věci si v průběhu čtení občas vyhledat to které jméno třeba v německé Wikipedii. Budete žasnout, jak umně do každého detailu Harris tento příběh vystavěl.

Sama zápletka, točící se okolo spiknutí, již výše zmíněného, působí možná o stupeň méně uvěřitelně. Aby čtenáři nebyli o nic ochuzeni, nesluší se však recenzentovi více prozrazovat.

K překladu Pavla Bakiče nelze mít žádné výhrady. Správně byla vystižena i míra německých termínů, ponechaných v originále.

Čtenáři e-knihy, alespoň té ve formátu MOBI, budou postrádat kvalitnější reprodukci mapy nacistické Evropy a Berlína. Nedobrá kvalita ilustrací je známým neduhem elektronických knih.

Sečteno a podtrženo: každému, kdo se jen trochu zajímá o moderní německé dějiny, lze Harrisovu Otčinu jedině doporučit. Mrazivá fikce stojí za přečtení.

Komentáře (0)