Dobří sluhové, špatní páni

recenze

Je dost dobře možné, že tuto recenzi čtete na svém tabletu či chytrém telefonu. V takovém případě byste měli obzvlášť zpozornět. Kniha, kterou jsem právě dočetl, je totiž jedním velkým varováním před těmi svůdnými elektronickými společníky, bez nichž si mnozí již život ani nedokážou představit. Je vlastně příznačné, že nakladatelství Host vydalo tento titul pouze v papírové podobě. Četl jsem tedy s naostřenou obyčejnou tužkou v ruce a podtrhával zajímavé myšlenky.

„Telefony jsou rušivé už pouhou existencí, i když je aktivně nepoužíváme. Rozptylují nás, protože nám připomínají svět mimo právě probíhající konverzaci […].“ (str. 25)

„[…] osmdesát procent teenagerů telefon kontroluje minimálně jednou za hodinu. V roce 2008 trávili dospělí na telefonu průměrné osmnáct minut denně, zatímco v roce 2015 už to byly dvě hodiny a čtyřicet osm minut.“ (str. 34-35)

„Jak dlouho si myslíte, že zůstane neotevřený průměrný pracovní e-mail? Tipoval jsem deset minut. Ve skutečnosti je to jen šest sekund. […] Šest sekund stačí […] průměrnému zaměstnanci k tomu, aby se nechal vyrušit od čehokoli, co právě dělá, otevřel svůj e-mailový účet a klik na příchozí e-mail.“ (str. 106)

Nadměrné užívání mobilního telefonu patří mezi tzv. behaviorální závislosti. Jakkoli si při slově závislost vybavíme spíše závislost na omamných látkách, dokládá autor, že dnešní světem hýbou závislosti na chování. O behaviorální závislosti hovoříme tehdy, „když člověk nedokáže odolat chování, které i přes krátkodobé uspokojení intenzivní psychologické potřeby způsobuje v dlouhodobém horizontu vážné škody“ (str. 25). Kniha si všímá podobností mezi závislostí na omamných látkách a mezi závislostí na chování.

„Polovina vyspělého světa je na něčem závislá a u většiny lidí je to něco chování." (str. 287)

Adam Alter podrobně rozebírá problematiku závislosti ve světě počítačových her. Možná je nedostatkem (či předností?) recenzenta, že je mu tato oblast zcela cizí, a proto mu tyto pasáže knihy připadaly svou délkou přeceněné.

Kniha přináší jen málo praktických rad pro každodenní „soupeření“ se smarthphony. Je více analýzou stavu nežli rádcem, což nemusí každého čtenáře tak úplně uspokojit.

Autor uvažuje i o tom, kam se vývoj v této oblasti zřejmě bude ubírat. Nemalé nebezpečí vidí v tzv. virtuální realitě. Jistě jste již slyšeli o různých zázračných brýlích, které nás přivedou, dá-li se to říct, do jiného světa. „Pokud nás od interakcí ve skutečném světě dokážou odlákat nečinné smartphony a tablety, jak dopadneme tváří v tváří zařízení pro virtuální realitu?" (str. 135)

„Náš postoj k návykovým zážitkům je do značné míry kulturní, a pokud naše kultura vytvoří prostor pro dobu bez práce, her a obrazovek, pak bude pro nás i naše děti jednodušší lákadlům behaviorální závislosti odolat.“ (str. 289)

„Technologie nejsou ze své podstaty ani dobré, ani špatné.“ (str. 285) Ale je potřeba se mít před nimi na pozoru.

Komentáře (0)