Nelituju ničeho: Opět citlivý příběh a uslzené oči

recenze

Nelituju ničeho (2020) / VasnivaCtenarka
Nelituju ničeho: Opět citlivý příběh a uslzené oči
Nelituju ničeho a už vůbec ne toho, že jsem si tuhle knihu přečetla. Všichni víme, že knihy Colleen Hoover nás prostě nezklamou nikdy. Každá je jiná, každá je úžasná, každá je citlivá a u každé ukápne slza. Talent Colleen Hoover mne nepřestává udivovat a pokaždé před nim smekám.

Nelituju ničeho je další kniha, kterou byste si měli přečíst, pokud toužíte po krásném a citlivém příběhu. Emotivní zpracování příběhu je opět dokonalé, tak jak jsme u Colleen zvyklí.

Jak bývá u knih od Colleen zvykem, i zde máme dějovou linku z minulosti a současnosti. Kniha však začíná právě dějovou linkou z minulosti a my tak dostaneme možnost seznámit se s Morgan, její sestrou Jenny, Chrisem a Jonahem.

Morgan a Jenny to nemají v životě lehké. Vyrůstají téměř bez rodičů a Morgan, jakožto starší sestra, se snaží být mladší Jenny matkou. Morgan má vztah s Chrisem a Jenny zase randí s Jonahem. V této dějové lince nám Colleen dává okusit vztahy, které panovaly mezi jednotlivými hrdiny v době mládí. Poukazuje nám, že už tehdy si byli souzení.

V druhé dějové lince se dostáváme do současnosti, kdy má Morgan něco málo přes 30 let, téměř dospělou dceru Claru a za manžela Chrise. A Jenny – ta zase právě porodila malé miminko, které počala s Jonahem.

Život všech hrdinů plyne běžným způsobem až do doby, kdy rodinu postihne tragédie, při které Morgan přijde jak o svou sestru, tak i o svého manžela.

Morgan se musí vyrovnávat nejen se smrtí manžela, ale také se ztrátou sestry. Clara odchod svého otce nese taky těžce a v jejím citlivém věku je toto vyrovnávání velmi komplikované a navíc doprovázené s výčitkami svědomí. Jediný, kdo ji rozumí, je její přítel Miller, ale ten má na ni, podle Morgan, neblahý vliv. A tak vznikají, v jinak vždy docela harmonické rodině konflikty, které jsou bolestné a vyčerpávající pro všechny hrdiny.

A Jonah? Ten se stal otcem novorozence, který ztratil maminku. I on se snaží s celou situací poprat jak nejlépe umí.

Schválně jsem vám neprozrazovala hlavní zápletku, abych vás neokradla o moment překvapení. A věřte mi, že ten v knize skutečně je.

I v této knize se ukrývá krásný, citlivý a poměrně do detailu promyšlený příběh, který chytne za srdce. Budete soucítit se všemi hrdiny a všechny budete milovat. Budete rozumět Morgan, proč je na Claru tak zlá, budete chápat Claru, proč je na Morgan tak zlá, budete rozumět Jonahovi, protože to taky nemá lehké. Příběhy Colleen jsou kouzelné proto, že všichni hrdinové jsou psychologicky velmi dobře propracovaní a i když se vám mnohdy nelíbí, jak se chovají, přesto jim rozumíte a přistupujete k nim s jistou shovívavostí a s pochopením.

Musím přiznat, že ten úplný začátek knihy mne zase tak nezaujal, ale hned po první kapitole, možná druhé, jsem už nebyla schopna knihu odložit. Děj vás naprosto vtáhne a pohltí. Svět přestane existovat. Vy jste ve světě Morgan a Clary a chcete jim tak moc pomoci překonat to těžké období! Chcete vědět víc a víc. Chcete být už na konci a vědět, jak to všechno dopadne.

Stejně dobře, jako umí autorka Colleen vykreslit postavy, stejně tak dobře nám podává vykreslený i děj samotný. Hluchá místa tam nenajdete snad žádná a tempo je natolik příjemné, že máte dostatek času vše s hrdiny prožívat a přitom se nenudit.

Ještě bych ráda zmínila, že kniha je rozdělena do 38 kapitol, kdy jedna kapitola je vyprávěna z pohledu Morgan a další je zase vyprávěna z pohledu její dcery. Právě to nám umožňuje tak dobře porozumět oběma.

Zápory jsem v knize žádné nenašla. Možná jeden malilinký – a sice neobjasněné dopisy. Ale jinak dávám Colleen jako vždy nejlepší možné hodnocení.

Knihu jednoznačně doporučuji. Bez mrknutí oka si ji přečtěte. Nebudete litovat! Skvělý kousek!

Komentáře (0)

kniha Nelituju ničeho recenze