Nejisté vítězství

recenze

Při jedné procházce trhem Kestrel omylem zabloudí do části, ve které se prodávají otroci. Kestrel nemá v plánu žádného koupit, přeci jen je dcerou jednoho z mocných a bohatých mužů, a tak má otroků ve svém sídle víc než dost. Ale mladík, který má být vydražen přitáhne její pozornost. Není si jistá, čím ji zaujal ani proč na něj dál a dál přihazovala, ale udělala to a otroka získala.

Kestrel se snaží na koupi otroka, která ji má podle jedné paní na tržnici přijít opravdu draho, zapomenout. Ale nedaří se jí to. Na mladíkovi je něco, co ji zajímá. Jeho vzdorovitost, která jí připomíná sebe samu. Možná právě díky tomu se Kestrel od otroka, Arina, nedokáže držet dál.

Pomalu mezi nimi vzniká něco, co by mezi vysoce postavenou dívkou a obyčejným otrokem nemělo být možné, ale stávají se z nich přátele. Tento druh vztahu je nejen neslýchaným, ale také dost nebezpečným. Jeho následky totiž můžou být katastrofální.

O Kletbě vítězů jsem před vydáním v českém překladu moc neslyšela. Vlastně jsem o ní slyšela jednou od kamarádky, která jí četla v originále a nebyla zrovna nadšená. Pak jsem knihu nějak vytěsnila a narazila jsem na ni až několik týdnů předtím, než měla vyjít. Musím říct, že mě na první pohled zaujala obálka, která je podle mě mnohem lepší než původní, a podle anotace jsem pak poznala, že tohle je kniha přesně pro mě.

Příběh je vyprávěn v er-formě, ale většinou se všechno točí kolem Kestrelina života. Není to však zaměřeno pouze na to, jaký dopad má příběh na Kestrelin život, ale i na ten Arinův, takže příběh je vlastně sjednocením dvou příběhů těchto postav, které se vzájemně prolínají.

Autorka má neskutečně čtivý styl psaní. U Kletby vítězů jsem v podstatě ani neměla čas vnímat, že už jsem přečetla další stránku, další kapitolu. Autorčin styl psaní mě do sebe jednoduše vtáhl. Je to takový lehký, nenároční styl psaní, kde nic nevázne, a tak není nejmenší problém se ve čtení úplně ztratit a zapomenout na realitu.

Příběh se mi neskutečně líbil, a to hned z několika důvodů. Samozřejmě, že asi tím nejhlavnějším je vlastně příběh samotný, který autorka opravdu skvěle promyslela a přišla tak zase s něčím úplně novým ve světě young adult fantasy.

Nejvíc se mi v případě tohoto příběhu líbí ale to, jak je reálný. Jednak je to příběh, kde neexistuje strana dobra a zla. Není tu žádný kladný hrdina ani žádný zloduch, prostě jen dvě strany a každá z nich má jiný názor na svět. Nejsou dobré ani špatné, jen odlišné. A i když mám ráda hrdiny a padouchy, tak je tohle příjemná změna.

A další věc je, že se tato kniha vlastně zabývá otroctvím. Je to samozřejmě velká část příběhu samotného, ale zároveň je tato kniha podle mě jakousi odezvou, odpovědí, na otroctví. Dalo by se říct, že úvaha nad otroctvím je vlastně skrytím významem této knihy a já skryté významy miluji.

Jediná výhrada, kterou k tomuto příběhu mám je ke konci knihy. Ani ne tak k úplnému konci, ale k tomu, že několik desítek stran před koncem věci nabraly rychlý spád. Do té doby šlo všechno pomalinku, polehoučku všechno postupně a pak najednou bum a byly řečeny věci, které podle mě měly ještě nějakou tu chvíli počkat. Třeba do dalšího dílu. Nevím, proč to autorka takhle najednou urychlila, ale akorát tím tu knihu trošku pokazila.

Hodně lidí si u této knihy vychvalovalo právě charakter hlavních postav. U Arina můžu souhlasit. Je to opět takový ten hrdina, který je nedokonale dokonalý. Ale takoví hrdinové, reální hrdinové, jsou skoro všude. Spisovatelé většinou nemají problém vytvořit perfektní hlavní mužskou postavu.

S hlavní ženskou postavou je to už bohužel trochu složitější. Co jsem tak četla, tak většina lidí Kestrel považuje za chytrou stratégku, která všechno plánuje. A částečně s tím souhlasím, na začátku tomu tak bylo. Ovšem jak příběh plynul, začala být lajdácká a chovala se naivně a nerozumně. Pořád byla snesitelnější než některé jiné hrdinky, ale rozhodně tak dobře promyšlená, jak bych podle ohlasů čekala.

Až na pár drobností se mi kniha doopravdy líbila a její čtení jsem si užila. Pokud máte rádi takové oddechovější fantasy, které toho v podtextu však můžou nabídnout mnohem víc, tak vám Kletbu vítězů rozhodně doporučuji.

Já už se moc těším na další díly a jsem neskutečně zvědavá s čím autorka přijde. První díl sice skončil dost otevřeně, ale nejsem si jistá o čem budou další dva díly pojednávat. Ale vzhledem k tomu, že mají na Goodreads ještě vyšší hodnocení než první díl, tak věřím, že to bude stejně dobré nebo dokonce lepší.

Za poskytnutí knihy děkuji nakladatelství Albatrosmedia - Fragment.

Komentáře (0)