Nejhorší jsou naše vlastní viny...

recenze

Nová kniha Michaela Connellyho přivádí opět na scénu advokáta Mickeyho Hallera a protože ho mám ráda, tak se přiznám, že mu leccos odpustím.

Krátký pokus o přeběhnutí na stranu obžaloby je passé a fešák Mickey je zpět na zadním sedadle svého lincolnu. Všichni si myslí, že je pěkný hajzl, včetně vlastní dcery a žádné růžové zítřky se před ním nerýsují.
Andy je "digitální" pasák, který je obviněn, že po hádce o peníze zabil prostitutku Glorii. Takže fakt sympaťák a jaké překvápko, tvrdí, že je úplně nevinný. Ale účty se samy nezaplatí, a tak emoce musí stranou a Mickey se ujímá jeho případu. Navíc zjišťuje, že oběť zná z minulosti, Glorie byla jeho klientka. Mickey byl přesvědčený, že žije na Havaji, daleko od svého starého života. Jenže všechno je jinak. Tentokrát musí klienta Andyho vysekat z opravdu pořádné šlamastiky. Je to pro něj důležité, nejen proto, že Andy je opravdu nevinný, ale taky Mickey potřebuje dokázat sám sobě, že spravedlnost snad přece jen není úplně slepá a že i v něm je pořád kousek toho správňáka, co nevysekává z vězení jen samou verbež. Bohové viny musí rozhodnout, kdo stojí na té správné straně zákona a nebudou to mít jednoduché.
Já osobně jsem už unavená ze záplavy knih plných mnohdy samoúčelného násilí. Občas mi připadá, že si autor sedne a řekne si „ tak co tady ještě nebylo ?... Kanibalský mimozemšťan vraždící sekačkou na trávu… napíšu o tom. Kolik že to měl King v poslední knížce mrtvých ? 40 ? Tak já jich tam budu mít 50 … a vymyslím si nějaké pěkné mučeníčko. Na obálku pak napíšem : Jen pro silné nervy ! Nedoporučujeme číst kardiakům ! Scény brutálního násilí! - a bude se to prodávat jedna báseň.
Dobrý thriller přece není jen o počtu mrtvol.
Kdo zná Michaela Connellyho ví, že dokáže napsat knihu, u které člověku vstávají vlasy na hlavě ( i ty co dávno nemá). Tahle k nim nepatří, ale to je dobře. Je fakt, že možná už trochu balancuje na pomezí profesního románu v tom smyslu, že je tam hodně popisů postupů ze soudní praxe. Dost se řeší otázka morálky a etiky a Mickey bilancuje svůj život. Což pro někoho může být trochu nuda a kniha tím malinko ztrácí šťávu. Ale určitě stojí za to si ji přečíst. Abych to shrnula – kniha nepatří ke Connellyho nejlepším, kdo čeká hromadu mrtvol a potoky krve, ať sáhne po něčem jiném, ale jak jsem říkala na začátku, Mickey má u mě trochu protekci :) Takže u mě dobrý.

Komentáře (0)