Něco víc

recenze

Hlavním hrdinou je Seth, sedmnáctiletý kluk, který právě prohrává svůj zápas s rozbouřeným mořem a umírá. Seth si svou smrt uvědomuje, cítí praskot lebky, poté už jen tmu a prázdnotu. Temnotu však nahradí světlo a chlapec se najednou ocitá v Anglii, před domem, v němž kdysi bydlel s mámou, tátou a malým bráškou Owenem. Diví se, proč je zrovna tady, když nějaký čas už žije v Americe. Může to mít snad spojitost s tím, co se tehdy stalo Owenovi? Od té doby už nikdy nebyl jako dřív a nejhorší je, že Seth na tom nese svůj díl viny. Je tento zničený a pustý svět jeho osobní peklo? Peklo, kterým si musí projít, aby odčinil věci, které za svůj krátký život provedl? Bude v něm žít už navždy a sám? Nebo je tu něco víc?

"Takové je tedy peklo? Navěky uvězněn, sám ve své nejhorší vzpomínce?
To docela dává smysl".

Než se pustím do samotného zhodnocení, musím především pochválit krásnou a originální obálku s 3D efektem, která se vážně povedla. Za dveřmi je název knihy Něco víc a ten přesně vyjadřuje celé pojetí příběhu.

Kniha je rozdělena na čtyři části, přičemž je každá úplně o něčem jiném. Začátek se nese v duchu filozofování, Seth si pokládá stejně jako čtenáři mnoho otázek, zamýšlí se nad svým životem i svou smrtí a mezitím se jeho hlavou promítají vzpomínky na život, který žil předtím, než umřel. Vzpomínky jsou různé, nijak na sebe nenavazují, ale přesto spolu souvisí a díky nim se více dozvídáme o Sethově životu. Jak se první část podle mého názoru slibně vyvíjela, druhá otáčí o 360 stupňů a má blíž k dystopii, žánru, který nemusím blíže představovat a který opravdu není můj šálek čaje. Přesto se kniha čte dobře, nemá téměř žádná hluchá místa a sem tam se objeví i nějaká ta akční scéna. V třetí části se dozvíme zásadní fakta o světě, do kterého se Seth dostal a rovněž i pravdu o jeho malém bráškovi Owenovi. Nakonec celý příběh uzavírá čtvrtá část.

U samotného rozuzlení jsem byla na rozpacích. Čekala jsem paradoxně něco víc, víc, než jsem dostala. Po dočtení jsem si řekla: "A to je všechno?!", což asi vypovídá mnohé. Očekávala jsem něco hlubšího, něco, co mě více zasáhne, toho se mi bohužel nedostalo. Později jsem nad tím přemýšlela a jelikož se jedná o YA literaturu, asi jsem ji nečetla v tom správném věku. Myslím si, že kdyby mi bylo nějakých sedmnáct, tak mě kniha dostane mnohem více, protože hluboké a zajímavé myšlenky tam byly. Já se však nedozvěděla nic nového, objevného, nic, nad čím by mi zůstala pusa dokořán, takže za mě trochu zklamání. Někdo může brát konec jako otevřený, dá se vyložit několika způsoby. Mně osobně tam chyběla ještě nějaká ta stránka navíc.

Přesto jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a objevila nového spisovatele, od něhož je to má první kniha. Byla to zvláštní četba, přesto svým způsobem zajímavá. Rozhodně zkusím i jinou autorovu knihu. Láká mě především Volání netvora.

Knihu tedy doporučuji výhradně mladším čtenářům, pro které je přímo určená, protože dospělým čtenářům by se mohlo stát, že nedostanou to "něco víc", co kniha slibuje.

Komentáře (0)