Napínavé a romantické čtení

recenze

Tamara
Martina Mouseová
Recenze
„Nečtěte můj deník, nevstupujte do mého soukromí!“

Po delší době, se opět vracím k české autorce Martině Mouseové. Přečetla jsem již tři její romány – Desperátka, Útěk a Cosmetic Valley. Ten čtvrtý – Tamara – mám právě v ruce. Je ze všech nejobsáhlejší, ale to není hlavní důvod. Všude kolem vládne vánoční atmosféra, zmatky, spousty lidí a nápor reklamních poutačů. Člověka chvílemi přepadá touha si odpočinout. Protože nemám zrovna možnost odjet na druhý konec zeměkoule, je pro mě ideální ponořit se do čtení. Příběhy Martiny Mouseové o krásných, chytrých a silných ženách, jsou přesně to, co právě potřebuji. A mladá lékařka Tamara je jednou z nich…

„Svým vzhledem vždy zaujala. Na zájem a pochvalné poznámky si zvykla už od dětství. Postupně je začala považovat za samozřejmost a přestala je vnímat…“

Šestadvacetiletá Tamara Michailovna Kirovová přijíždí po smrti svého otce s matkou do Prahy. Doposud žili v Moskvě, avšak již tam neměly stání. Maminka potřebovala změnit prostředí a Tamara, jako vystudovaná lékařka, adekvátní uplatnění. Strýc Alexej jim nabídne bydlení ve vile v pražské Tróji, matce společnost a Tamaře stáž v Motolské nemocnici. A zde se začne odvíjet téměř neuvěřitelný příběh, dobrodružství, jaké se může odehrát jen v románu Martiny Mouseové. Nebudu prozrazovat jeho děj, to bych vás o hodně připravila, naznačím jen, že přes počáteční potíže, zejména jazykové, dostane Tamara pracovní nabídku, která se neodmítá, ale ideální nebude. Potká vysněného muže, ale ani to nebude jednoduché. Především se však po smrti strýce Alexeje stane princeznou! Že přeháním? Ano, trošku, i když daleko od pravdy nejsem. Tamara zažije lásku, štěstí a úspěch. Zažije však také nenávist, smrt a hrůzu. Podívá se zpátky do Moskvy, na rodovou usedlost Kirovovo i do Paříže, a přitom pozná mnoho zajímavých osobností, ať už v dobrém či zlém. Zvonec, přesně tak, jako v pohádkách, zazvoní v Tamařiných šedesáti letech, v momentě, kdy konečně dosáhne svého životního cíle a zároveň splnění slibu, jenž kdysi dala svým váženým předkům. Už dávno si užívá svého zaslouženého dědictví, buďte si však jisti, nebylo zadarmo.

„Byla první ženou ve čtyři sta let dlouhé rodové linii. Měla tedy právo na drobnou změnu pravidel…“

Je jasné, že opět tak, jako v předchozích knihách Martiny Mouseové, zažijete napínavé a romantické čtení. Budete se procházet po ruských pláních, honosných panstvích, luxusních klinikách, nakupovat v pražských buticích. Budete se ale také bát v tajuplných sklepeních a chodbách a přemýšlet nad přítomností či nepřítomností ruské mafie. Co však oceníte asi nejlépe, jsou historické skutečnosti, jejich souvislosti a vzájemné vazby dějinných postav. Je zřejmé, že je autorka nepodcenila a hodně o nich ví. Přeneste se tedy do jiného světa, pro mnohé nedostupného a užijte si klidu a pohody s trochou toho napětí a jeho následného uvolnění. A když si to budete hodně přát, možná se dočkáte i pokračování….

„Věděla, že zlatnická firma Fabergé vyráběla pro ruské cary nádherně zdobená velikonoční vajíčka, která sloužila jako velikonoční dary pro carevny. S tím zvykem začal car Alexandr III., pokračoval i jeho syn car Mikuláš II., a to až do roku 1917. Vzniklo asi padesát těchto klenotů. Umístění většiny z nich je známé, ale asi pět se stále pohřešuje.“



Hana Wielgusová, 17.12.2019

Komentáře (0)