Na hraně – francouzský psychothriller

recenze

Na hraně (2022) 4 z 5 / Kizuizi
Na hraně

Kapitánka Julie Frayssová má právě nastoupit na dovolenou, ale je odvolána k brutálnímu případu upálené dívky. Její nadřízený rozhodne, že má případ konzultovat se svým předchůdcem, kapitánem Novakem Marrekem, který v minulosti podobné případy řešil. Jediný háček je v tom, že Novak se momentálně nachází na psychiatrické klinice...

Velmi nenápadná knížka, která se mnou drobet „laškovala“. Na jednu stranu mě nezaujala, ale to OKO! Pořád jako kdyby říkalo „přečti si mě, hned teď“. A jak jsem ráda, že jsem tomuhle „volání“ podlehla - to teda byla jízda!

Na hraně je velmi výstižný název, protože tak je to se vším, co v knize najdeme. Příběh začíná poměrně brutálně, ale ještě v únosných mezích. Na té pomyslné hraně se pohybují třeba i postavy (hlavně kapitán Novak, který má problémy se sebeovládáním), ale také čtenář sám, když se chystá rozečtenou knihu odložit, protože na ní musí pořád myslet.

I přes některé ty brutálnější části je to kniha, která nenechá nikoho chladným. Čtivá, napínavá, šokující – to je to správné slovo, které naprosto vystihne všechny mé pocity. Nejvíc šokující byl pro mne osobně závěr (i když do teď si vlastně nejsem úplně jistá, co si mám myslet... nebo ano?).

Autor si zde hodně hraje, a to nejen s příběhem, ale také se čtenářovou myslí. Perfektní zapracování komisaře, který se léčí (i když na vlastní žádost) na psychiatrické klinice, moc často nenajdeme, ovšem tady je to splněno na jedničku. A když k tomu přidám informaci, že autor spolupracoval jako scénárista na známém pořadu Věřte, nevěřte...

No ano, je to vážně skvělé! Pokud se necháte, stejně jako já, nalákat tím uhrančivým okem, rozhodně si knihu maximálně užijete. A já doufám, že o ní bude zájem, protože by byla velká, hodně velká škoda, kdyby zapadla.

Za recenzní výtisk děkuji nakladatelství Grada (Metafora)

Komentáře (0)

Přidat komentář