Mrtvý v lese

recenze

Carl Finch je objeven v lese s prostřelenou hlavou. Jelikož se jedná o člověka, který věčně lítal v maléru a měl finanční potíže, není tak problematické si představit, že by spáchal sebevraždu. Jenže forenzní důkazy ukazují, že tohle rozhodně není možnost, byla to vražda.

Celý případ je však od začátku neskutečně spletitý, nic nedává smysl. Svědkové nejsou k nalezení, mnoho lidí se chová podezřele a nikdo v oblasti, kde je slyšet v podstatě všechno neslyšel výstřel. Navíc Carl nebyl zrovna oblíbený ani u své rodiny ani u ostatních členů komunity. Vrahem by mohl být téměř kdokoli.

Od Ann Granger jsem zatím četla pouze Mrtvou ve vodě a ta na mě bohužel moc velký dojem neudělala. Ale vzhledem k oblíbenosti této autorky jsem se rozhodla, že jí dám ještě šanci a zkusím i její další knihu Kořeny zla. Doufala jsem, že jsem měla jen tu smůlu, že jsem narazila na jednu nepovedenou z mnoha.

Kniha Kořeny zla je psána er formou, což je doopravdy skvělé, vzhledem k tomu, že se v knize střídá docela dost postav. A to od detektivů přes nevinné přihlížející až po pachatele. Tentokrát jsem sice neměla problém se zorientovat, kdo je kdo, jelikož tu těch postav nebylo tak šílené množství jako v předchozí knize, což je rozhodně plus.

Co se týká stylu psaní, tak ten mi stále přijde takový obyčejný. Není ani čtivý, ale ani extra nudný. Je zkrátka takový nemastný neslaný, takže knihu vlastně sám o sobě nijak neovlivňuje ani v negativním ani v pozitivním smyslu.

Přestože jsem měla k příběhu Mrtvá ve vodě výhrady, tak mi přijde, že oproti předchozí knize je příběh Kořenů zla takový nevýrazný. Je na něm jen opravdu málo zajímavých a tajemných věcí. Působí zkrátka až příliš obyčejně.

Pozitivní je, že není předvídatelný, ale bohužel je tu tohle pozitivum jen kvůli jedné velké negativní věci. Prvních zhruba sto stránek knihy se autorka zkrátka motá v kruhu. Řeší se tam totiž doslova blbost. Možná by to působilo jinak, kdyby byl příběh pouze z jednoho pohledu, ale takhle je to prostě jen neskutečně překombinovaných a zbytečných sto stran lží, které brzdí vyšetřování a dělají z detektivky obyčejnou frašku.

Postavy jsou však opravdu skvělé. V předchozím díle jsem měla problém udělat si o nich jasný obrázek, ale v tomto případě je autorka vážně skvěle popsala a já jsem si je bez problému dokázala zařadit. Možná je to způsobeno tím, že je jich tu o trochu méně než v předchozí knize, a navíc pochází z rozdílných prostředí, takže odlišení bylo mnohem víc znát.

Ann Granger mě zklamala i na podruhé. Ačkoli je kniha v něčem lepší, než Mrtvá ve vodě jsou tu i věci ve kterých je horší a podle mě jsou snad ještě závažnější, a tak je v důsledku kniha ještě méně povedená než předchozí díl.

Kniha sice není vyloženě špatná, ale mě přijde podprůměrná a raději v budoucnu investuji svůj čas do jiné knihy od jiné autorky. Ovšem pokud vám způsob psaní Ann Granger vyhovuje, tak se vám pravděpodobně bude líbit i tato kniha, i když je o dost slabší než předchozí díl.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Moba.

Komentáře (0)