Most sebevrahů plný akce i návratů do nedávné minulosti

recenze

Americký mistr akce Taylor Adams je po téměř 5 letech zpět na českém knižním trhu s Mostem sebevrahů. Opět se můžete těšit na pořádně divokou jízdu, i když tentokrát v trochu odlišné formě.

Na dostřel, Není úniku a nyní Most sebevrahů. To jsou tituly tohoto zajímavého autora, které mají v mnohém podobné základní stavební kameny. Zčásti využívají minimalismu – obsahují totiž jen několik málo postav a odehrávají se na poměrně malém prostoru. V případě posledního románu můžete zápletku sledovat z větší části na jednom místě.

Naopak se v nich ovšem nachází hodně akce. Takřka od začátku do konce jsou vlastně nezkrotnou jízdou, během níž lítají kulky a nebezpečí je cítit na každém rohu. Ani v tom se námi recenzovaná kniha neliší, i když mi přijde, že tentokrát je přecijenom samotnému příběhu a jeho rozluštění věnován větší prostor.

Aktuální dílo je ovšem o něco méně tradičně vystavěno. Odehrává se totiž nejen v přítomnosti, ale i v minulosti, nabízí pohled několika osob a dokonce vypráví děj i pomocí knihy psané hlavní postavou. Na začátku vám to zřejmě přijde dosti zamotané a trochu složitější (někomu možná až do konce), při troše snahy si na to ovšem postupem času zvyknete a tato poměrně originální forma vám zážitek ze čtení naopak zpříjemní.

A o co vlastně v celém příběhu jde? Žena jménem Lena měla sestru, která se zabila skokem z mostu. Pozůstalé dvojče ovšem této verzi nevěří a tak se rozhodne pátrat na vlastní pěst. Setká se s policistou, jenž případ vyšetřoval a společně se začnou probírat jejími posledními hodinami. Na jeho líčení ovšem něco nesedí. A Lena nakonec bude muset bojovat i o vlastní život.

Ještě se nyní vrátíme k oné podobě, kterou je tento thriller napsaný. Vedle přítomnosti si tedy můžeme číst útržky z Leniny knihy, jíž posléze napsala. Mimo to sledujeme děj i prostřednictvím policisty a nebo přípravy ženy na samotnou schůzku s ním. Jak už jsem napsal, budete lítat z jednoho vyprávění do druhého, ale všechno by se vám mělo pospojovat.

Někteří čtenáři vyčítají příběhu až přílišnou přehnanost. Ano, rýpalové v ní mohou najít řadu momentů, které jsou samozřejmě nesmyslné či nepravděpodobné. Zejména co se týče chování jednotlivých postav a vývoje událostí. Ale lidí, tohle přece není literatura faktu. Na vystavění vysoce akčního románu je prostě občas potřeba přidat trochu fantasie. Vzpomeňte si na Ramba, který přežil i nemožné.

Dočkáte se tedy slušných přestřelek, poteče krev a napínavost je na hodně slušné úrovni. Jsou tu i nějaké ty zvraty, během nichž budete snad aspoň trochu překvapení. Od začátku do konce je to především svižné čtení, které bude všechny příznivce tohoto žánru bavit.

Osobně je pro mě těžké posoudit, jestli je Most sebevrahů lepší nebo horší než jeho předchůdci. Je každopádně v něčem trochu jiný a troufnu si říct promyšlenější. Přesto si zachovává autorův jasný rukopis, který si oblíbila řada čtenářů u nás i v zahraničí. Jestliže tedy máte Taylora Adamse rádi, určitě vás nezklame ani jeho nejnovější kniha. Nic jste od něj zatím nečetli a máte rádi akční thrillery? Potom určitě neváhejte zkusit třeba právě ten jeho aktuální.

Komentáře (0)