Místo, kde bydlím

recenze Místo, kde bydlím (2019)

Místo, kde bydlím
Linden se zdá být jako docela obyčejné děvče. Chodí na střední školu, píše pro školní blog, od kterého si slibuje, že jí zajistí stipendium na vysokou školu a volný čas tráví se svými nejbližšími přáteli, Hamem a Seungem. Linden však skrývá tajemství, které střeží nejen před svými nejlepšími přáteli, ale před celou školou. Linden je totiž bezdomovec. Nocuje na své střední škole, všechny své osobní věci nosí s sebou ve svém batohu a školní záchody a sprchy jsou její koupelnou a prádelnou. Linden je odhodlána, že toto své tajemství bude střežit za každou cenu, protože by to vyvolávalo otázky, na které nechce Linden odpovídat, protože by mohli vyvolat bolestivé vzpomínky, se kterými nechce své přátele zatěžovat.

Na první pohled by se mohlo zdát, že půjde o dramatickou knihu, kde budeme sledovat životní boj mladé slečny, která přišla o střechu nad hlavou. Alespoň já jsem něco takového očekával a byl jsem velice mile překvapen, jaká kniha ve výsledku byla. To že je Linden bezdomovec se v knize hodně promítá, ale rozhodně to není tím hlavním tématem této knihy. Hlavním tématem dokonce není ani to, že spolužačka Bea přijde do školy s roztrženým rtem a zdá se, že je fyzicky týrána, jak se můžeme dočíst v oficiální anotaci. Podle mě je tahle kniha především jednou z mnoha knih, která se zabývá životem mladé dívky a jejích trampot na střední škole. A musím říct, že v tomto ohledu tato kniha vyniká nad ostatními.

Místo, kde bydlím je knihou, které se podařilo mě v mnoha ohledech vyvolat úsměv na tváří a někdy mě dokonce rozesmát, což se mi u knih málo kdy stává. Může za to především ústřední trio a jejich popichování se mezi sebou. Skutečně jsem se zamiloval do těchto charakterů a do způsobů, jakým spolu komunikují. Bylo to zábavné, bylo to milé, a jak už jsem jednou řekl, několikrát mi to vykouzlilo úsměv na tváří.

Samozřejmě má kniha i své silné momenty, kdy musí jít zábava trochu stranou a začnou se řešit ty opravdu důležité věci. Naštěstí takových momentů není moc, takže se nebojte toho, že by jste upadli při čtení do nějaké deprese. Kniha je výborně vyvážená a rozhodně má co říct. Nejspíš to bude asi tím, že autorka se sama věnuje organizaci, která pomáhá lidem bez přístřeší a to především teenagerům. Věřím tomu, že životní příběhy těchto lidí a jejich těžkých životních osudů, jí bylo dostatečnou inspirací pro tuto knihu a možná se někteří z nich odrážejí v charakterech této knihy. Možná proto kniha působí tak reálně.

Musím tedy pochválit i styl autorčina stylu psaní. Sice jsou v knize trochu delší kapitoly, což já zrovna moc nemusím, ale u téhle knihy se ukázalo, že to není překážkou. Autorka vytvořila tak příjemné postavy a vymyslela dostatečně zajímavý příběh na to, že i když jsou kapitoly delší, vůbec vám to po pár stránkách nepřijde. Jedině co vás bude zajímat je to, jak to všechno dopadne.

Ke konci knihy došlo k příjemné gradaci, kdy mi spadla čelist a v jednu chvíli jsem měl sto chutí knihou mrštit o zeď, jak mě vývoj situací rozhodil. Samozřejmě jsem to neudělal, ale měl jsem v jednu chvíli opravdu problém, abych udržel slzy. Už si ale budete muset dočíst sami, proč tomu tak bylo.

Místo, kde bydlím je odpočinková kniha, která mě v mnoha ohledech překvapila. Původně jsem jí nechtěl ani číst, ale když mi přišla jako recenzní výtisk, musel jsem to alespoň zkusit. Teď jsem rád, že mi kniha přišla a já si jí mohl přečíst, protože mezi contemporary knihami rozhodně vyniká a má rozhodně co nabídnout. Pokud tedy hledáte nějakou vhodnou knihu pro odpočinek a navození dobré nálady, rozhodně sáhněte po téhle zelené, drobné knize, která má originální obálku. Myslím, že nebudete litovat!

autor: danielosbourne · 14. března v 21:56 · přečteno 53x

Komentáře (0)

kniha Místo, kde bydlím recenze