Miluji tě - zabiji tě...

recenze

Kytice růží bez odesílatele. Obálky se vzkazy bez podpisu. Na první pohled to vypadá na nesmělou ctitelku. Dárek u domovních dveří a telefonáty s podivnými milostnými vyznáními už ovšem nahánějí strach. A oprávněně. Tato posedlá ctitelka se nezastaví před ničím. Protože ona ho miluje, ona ho sleduje a možná i zabije…

Růže od neznámého dárce položená před dveřmi hotelového pokoje při jednom z autorských turné vnukla německému spisovateli Wulfu Dornovi prvotní myšlenku na námět svého dalšího románu. Nápad následně rozvedl ve stalking, zaměřil se na těžce nemocnou mysl pachatelky, a k tomu navíc přimíchal několik záhad a tajemství. Výsledkem je pak thriller Temné šílenství, jehož hlavní postavou je psychiatr Jan Forstner, který se objevil už v předešlé autorově knize Mrazivé ticho, v níž se snažil v souvislosti s podivnými událostmi na fahlenbergské psychiatrické klinice přijít na vysvětlení zmizení vlastního bratra, k němuž došlo před více, jak 20 lety.

Ani v Temném šílenství nezůstává Jan ušetřen. Pugét růží a vzkaz od neznámé ctitelky ho překvapí, ale zprvu je vnímá jako nevinné gesto. Když se k nim ale přidají podivné telefonáty a vražda místního novináře, začíná Jan tušit blížící se nebezpečí. Tajemná „neznámá“ ho brzy v jeho domněnkách utvrdí.

Když tančíš s ďáblem, ďábla nezměníš, on však změní tebe.

Čím více ona zintenzivňuje kontakt, tím více si on uvědomuje, jak velké nebezpečí pro něj a především pro jeho okolí ona znamená. Kam zavede Jana pátrání po této duševně nemocné ženě? Jaké překvapení skrývá její tvář?

Jan se chtěl bránit, ale už bylo příliš pozdě. Hrdlem a rameny se mu rozlil pocit horkosti a všechno kolem něho se začalo rozplývat. „Je mi to líto, miláčku,“ uslyšel ženský hlas. „Ale někdy je třeba lidi k jejich štěstí donutit.“

Wulf Dorn vypráví svižně, s jiskrou, bez problému čtenáře strhne tempem i napětím. Sonda do narušené mysli ctitelky je hluboká, intenzivní a příběhu dodává místy až hororový nádech. Samotná zápletka je spletitá, přesto ve výsledku smysluplná. Jediná malá výtka se dá směřovat k závěrečné pasáži, v níž se autor „rozjel“ a zapomněl používat brzdy, resp. posledních pár desítek stran je jakýmsi nepotřebným bonusem navíc.

Odhalení identity „neznámé“ je ale natolik překvapivé, že by tady nejspíš selhaly i šedé buňky geniálního Poirota. A to i navzdory tomu, že potencionálních adeptek je velice skromný počet.

Pokud máte rádi napínavé příběhy opředené tajemstvím a s chutí dovolíte autorovi, aby vás „převezl“, je Temné šílenství skvělým výběrem.

Komentáře (0)