Manželské neshody

recenze

Zítřek nedoženeš (2019) / Kikina182
Manželské neshody
Tracy Whitney a Jeff Stevons za svůj život získaly díky nejrůznějším podvodům neskutečné jmění. Ovšem od chvíle, kdy se vzali žijí spořádaným životem. Mohlo by to vypadat, že mají všechno, co kdy chtěli. Dost peněz, aby se jim pohodlně žilo a osobu, kterou milují. Jenže Tracy přeci jen něco chybí, dítě. Ať dělá, co dělá, nedaří se jí otěhotnět. A se zvětšující prázdnotou se jí začíná stýskat po starých dobrých časech. Jenže stejně jako ona ani její nepřátelé na minulost nezapomínají.

Sérii o Tracy původně psal Sidney Sheldon, ale bohužel se už nedostal k tomu, aby jí dokončil, a tak se toho nakonec ujala Tylly Bagshawe. Málokdy se stává, že by nějakou nedokončenou sérii přebral jiný spisovatel, a tak jsem byla doopravdy zvědavá, co se z toho vyklube.

V příběhu se ke slovu dostává mnoho postav, a tak je jen logické, že je v tomto případě použita er-forma. Ale styl psaní mi zrovna dvakrát nesedl. Je takový strohý a když už se něco rozepíše, tak se většinou jedná o dost nepodstatné věci. Navíc autorka nevypráví příběh chronologicky, ale v různých místech si jen tak odskočí do minulosti bez nějakého vysvětlení, což čtivosti také zrovna nenapomáhá.

Celý příběh mi přijde podivný. Největším problémem je podle mě to, že se všechno odehrává neskutečně rychle a o to víc, že se příběh odehrává v delším časovém období. Příběh tedy není pořádně rozepsaný a kvůli tomu jsem se dost často ztrácela a nedokázala jsem pochopit, jak se příběh mohl najednou dostat úplně jinam, než kde byl před chvílí.

Myslím, že nápad na příběh není špatný, ale provedení není zrovna dobré. Buď by to chtělo mnohem víc rozepsat a přidat ke knize tak minimálně dalších sto stran, spíše více, anebo tuhle knihu rozdělit na dva díly a opět všechno pořádně rozepsat a dovysvětlit. V tomto provedení je to totiž celé nedotažené a tím pádem i dost průměrné, i když by to tak rozhodně být nemuselo.

Postavy na tom nejsou o moc lépe. Sice mají nějakou osobnost a dá se z jejich chování odvodit, kým vlastně jsou, ale celkově mi všechny přijdou docela nudné a jednotvárné. V podstatě mi chvíli po dočtení knihy všechny postavy začaly splývat v jednu, což jen dokazuje, že by to chtělo veškeré postavy trochu lépe propracovat, a především jim dát vlastnosti, které by je od sebe odlišily.

Z knihy jsem docela dost zklamaná. Vypadalo to na opravdu zajímavou knihu, kde se snoubí potíže běžného manželství a zároveň hříchy z minulosti, ale z výsledku nadšená nejsem. Rozhodně to není zas až tak špatné, že by se Zítřek nedoženeš nedala číst, ale žádný velký literární zážitek to bohužel také není.

To, co na první pohled tedy vypadalo jako docela zajímavá knížka je nakonec bohužel něco docela dost podprůměrného, což je podle mě rozhodně škoda. Potenciál pro to, aby vznikla zajímavá, možná i nadprůměrná kniha tu rozhodně byl, ale přijde mi, že se Tilly Bagshawe tak moc snažila navázat na práci Sidneyho Sheldona a vytvořit pokračování, které si tato série zaslouží, že nakonec dosáhla pravého opaku.

Za poskytnutí knihy k recenzi děkuji nakladatelství Alpress.

Komentáře (0)

kniha Zítřek nedoženeš recenze