Mami, miluju

recenze

Rozhovory Aleše Palána mám nesmírně ráda. Ne vždy mi sedne jeho výběr lidí, s nimiž vede rozhovor, ale fascinuje mě způsob, jakým rozhovory vede. Aleš Palán má velký dar - miluje lidi a umí jim naslouchat s nehraným zájmem. Jeho rozhovory jsou plné empatie a nikdy, opravdu nikdy nikoho nesoudí, za což má můj velký obdiv. Mně během čtení kolikrát spadne brada (a poměrně často, obzvlášť v případě Mami, miluju, mívám chuť zařvat), ale Aleš Palán zachovává naprostý klid a pokračuje v rozhovoru plynule dál. Je v podstatě takovým průvodcem, ke své roli však přistupuje s pokorou a touhou sám se něco dozvědět.

Kniha Mami, miluju je sestavena z pěti rozhovorů s ženami, které líčí svůj problematický vztah s matkou, případně popisují samy sebe v roli matky. Často narážíme na zneužívání, drogy, alkohol, promiskuitu, dluhy, psychické problémy. A přestože čteme o velmi těžkých osudech, jsou pro mě rozhovory mnohdy opravdu inspirativní, protože člověk vidí, že i z těch nejhorších životních situací se dá najít cesta ven (byť je to světlo na konci často tvrdě vydřené).

Mami, miluju je společným dílem Aleše Palána a jeho dcery Anny Palánové. Ta vede rozhovory trošku jinak - příměji, více odosobněji, ale možná to tak jen působí z formulace otázek. Vztah s dotyčnými ženami totiž musela navázat velmi úzký, protože si ji pustily blízko k tělu stejně, jako se to daří jejími otci. Atmosféru rozhovorů skvěle doplnily fotografie Libuše Jarcovjákové.

Komentáře (0)