Liz Coley - Návrat z temnoty

recenze

Honem. Schovej se!
– Návrat z temnoty, str. 11

*Něco navíc k ději*
Příběh je tak úžasný a zároveň děsivý a reálný, že mě prostě pohltil hned, co jsem se do něj pustila. Od chvíle, kdy se Angie našla, až po ty její ztracené vzpomínky. Musím uznat, že mě dicociativní porucha osobnosti velmi zaujala. Ještě nikdy jsem se s takovouto diagnostikou v knize nesetkala a ve filmech nebyla nikdy tak dobře vylíčená, jako právě v Návratu z temnoty.
Příběh je většinou vypravováním, ale části psané kurzívou jsou jakousi "ich" formou vyprávění jiných Angiiných osobností, které za ni prožívaly traumata únosu. Pak jsou tu také dopisy, které jí tyto osobnosti píší, aby s ní mohly komunikovat.

*Postavy*
Hlavní postavou je Angie, která se ve třinácti ztratila ze skautského tábora. O tři roky později se vrací a my máme možnost poznat její rodiče, detektiva Brogana, který se zabýval jejím případem, psycholožku Lynn Grantovou, která jí pomáhá s uzdravením, či její bývalé kamarády - Grega, Livvie a Kate. Pak je tu druhá část rodiny, která má velkou radost (možná až příliš) z jejího návratu a těmi jsou babička a tátův bratr - strýčínek Bill.
Mimo tyto postavy nesmím zapomenout na Angiinu disociativní poruchu osobnosti, která v příběhu hraje obrovskou roli.

*Dojmy, postřehy a nadšení*
"Uf... To teda byla síla..." - moje první myšlenky po dočtení. A vážně to byla síla. Kniha je úžasná a dechberoucí! Přečetla jsem ji za necelý jeden den a teď se z jejího hlubokého, skvěle propracovaného příběhu vzpamatovávám a snažím se napsat všechny pocity, které ve mně zanechala.
Když jsem ji začala poprvé číst, bylo pozdě večer a já měla čas jen na prolog, který mě, dá se říct, vyděsil. Prakticky jsem měla takový zvláštní pocit, že jsem ji musela zaklapnout a jít spát. To se ovšem netýkalo druhému pokusu, když už jsem knihu začala číst odpoledne.
Tak úžasně se příběh četl! Tak rychle utíkal před očima a přesto jsem si užívala každé slovo! Každou chvíli mě něčím šokoval a každou chvíli mě někdo rozčílil. Ať už to byla sama Angie, George nebo její rodiče. Nebyla jsem schopná se ubránit výkyvům emocí a byla jsem napjatá až do poslední stránky!
Nejspíš tato recenze bude kratší, než ty z poslední doby, ale já asi opravdu nemám, co bych knize vytkla. Thrillery nejsou moje krevní skupina, ale tato kniha mě pohltila hned od první kapitoly, i když jsem ji pak odložila. Nebylo to tím, že by se mi nelíbila. Líbila se mi moc, ale příběh mě děsil takhle před spaním. Věřím, že se bude líbit i těm, kteří tento žánr také nepreferují a budou jím fascinovaní stejně, jako jsem byla i já (a stále jsem!).
Musí vám být z těchto pocitů jasné, že knihu jen a jen doporučuji! Klidně i mladším čtenářům od patnácti či šestnácti let. Příběh je těžší, na zamyšlení, napínavý a svým způsobem děsivý, ale je opravdu skvělý!

Stefanie G.

Originální recenze na stefanie-g-books.blogspot.cz

Komentáře (0)