Lena Valenová, Moře nálezů a ztrát: Nevyzpytatelný

recenze

Kdo u mě čte recenze pravidelně, všiml si, že jsem v dubnu psala o první knize autorky Leny Valenové, která nese název Moře nálezů a ztrát: Náhodní lháři. Teď tu máme další díl s podtitulem Nevyzpytatelný, a tak jsem se konečně dočkala pokračování, na které jsem se opravdu hodně těšila.

Když jsem dočetla první díl téhle série, měla jsem v hlavě plno otázek a moje zvědavost byla nahlodaná, až to bolelo. Opravdu jsem potřebovala pokračování co nejdřív, autorka ve mě vzbudila neskutečný zájem o to, jak bude příběh pokračovat. První kniha vyprávěla o Eleně, která potkala tajemného kluka na dovolené v Itálii. Pak ji ale opravdu naštval a ona jej nechtěla nikdy vidět. Jaké pak bylo překvapení, když k ní o necelý rok později přijel jako výměnný student Michael z New Yorku. Navzájem si ale začali dělat ze života peklo a Elena navíc přišla na to, že má Michael spoustu tajemství a všechno je záhadnější a záhadnější. Tohle mě na prvním dílu opravdu bavilo, člověku jela mysl na plné obrátky. Druhý díl mi ale v tomto přišel už o dost slabší.

Uběhl další rok a Elena se najednou i se svým bratrem a kamarádkou ocitá přímo u Michaela doma v New Yorku. Rodiče jim připravili překvapení a poslali je do USA na prázdniny. Michael bydlí ve velkém krásném domě spolu se svými sourozenci a adoptivními rodiči. No a tady se začíná najednou na příběh nabalovat spoustu věcí. Moc jsem se těšila na vyřešení otázek kolem Michaela, a taky jsem se v knize něco konečně dozvěděla, ale pak jsem si začala připadat trochu jako v nekonečném příběhu, protože nových otázek je o to víc. K tomu mi přijde, že si Michael stihl prožít snad všechno. Docela špatně se mi to píše, protože nechci spoilerovat, ale jako někdy už jsem si řekla - to se tam vážně muselo procpat ještě tohle? Chvilkama mi to přišlo jako nějaká Ordinace nebo Ulice.

Jednoduše bych příběh uvítala trochu střízlivější a reálnější. Po dočtení dvojky už nemám vůbec chuť na nějaké další pokračování. Ono se říká, že v nejlepším se má přestat, možná by bylo super vyřešit několik opakujících se scén, kdy leží holky u bazénu a zrovna pomalu vyřešit všechny záhady, urovnat vztahy a příběh ukončit.

S hodnocením jsem byla docela na vážkách. Prvnímu dílu jsem dala tři hvězdy, druhý mi přišel o něco slabší, takže bych hodnotila možná dvěma a půl, což ale není na DK možné. Přemýšlela jsem o tom dost dlouho, ale nakonec jsem se přiklonila k čisté dvojce, protože ač mě to opravdu moc mrzí, druhý díl pro mě byl zklamáním. Na konci už jsem se do něj musela malinko nutit. Je to ale samozřejmě jen můj pocit, četla jsem na tuhle knihu naopak i dost pozitivní recenzi, takže si prostě každého získá nebo nezíská jinak, to už si musí každý zkusit sám. :)

Knihu bych opět stejně jako jedničku doporučila spíše teenagerům, třeba nějaké slečně ve věku 13-16 let. Moc dobře vím, že v tomhle věku bych asi byla z knihy unesena víc, podobné příběhy jsem čítávala, protože v tomhle věku je člověk přece jen méně náročnější čtenář. :) Pro takového nenáročného čtenáře to bude na léto určitě fajn čtení, i když tedy s jedničkou se to nedá moc srovnat.

Komentáře (0)