Lehce humorné, krapet strašidelné a zaručeně podivné čtení

recenze

Když Warren XIII. poprvé okouzlil moje oko, bylo to ještě před jeho oficiálním uvedením v českých knihkupectvích. Za to může Maťa ze Sveta kníh, která na ni (stejně jako já) narazila čirou náhodou a která se ihned musela se svým skvělým výběrem pochlubit. Pokud z toho cítíte zapšklost, je to protože na Slovensku byla kniha dostupná mnohem dřív. A protože bylo známo, že Paseka, byť s mírným zpožděním, vydá knihu i u nás, musela jsem si počkat. Nutno dodat, že se jednalo skoro o nadlidský úkol.

Pokud dění kolem této krásné middle grade jednohubky sledujete alespoň okrajově, víte, že se recenzenti na svém názoru převážně shodují. Čím to? Inu…

Karikatury Tima Burtona
Kniha se řadí mezi ty vyvolence, kteří působí Burtonovsky, ale od Tima Burtona nejsou. Když to řeknu úplně jednoduše, neznám člověka, který by tento styl animace-ilustrací-čehokoliv vyloženě odsuzoval. Pokud se takové reakce najdou, je jich zatraceně málo, většina lidí naopak hladoví po něčem dalším. A tak zde máme Koralínu, Warrena XIII. a další roztroušená dílka, která se snaží zaujmout naši pozornost.

Abyste mě chápali, ani náhodou neplánuji vybočit z řady nadšených ohlasů, protože já si čtení užívala taky. Nejlepší na tom všem bylo, že příběh ani náhodou nepůsobil otřepaně, ale vála z něj čistá vlna a přesně to slibované lehké strašidelno, jaké vás napadne hned při pohledu na tu nádhernou obálku. A že bych něco podobného četla, o tom nemůže být řeč.

„Otče, mám vzrušující zprávy,“ oznámil Warren obrazu. „V hotelu je nový host. První po dlouhé době. Napadlo mě, že bys o tom chtěl co nejdřív vědět.
Warren otce často seznamoval s nejnovějším děním. Uvědomoval si, že je hloupé povídat si s obrazem, ale rád předstíral, že ho otec slyší.

Ohebná cílovka
Je jedno, že je kniha primárně určena pro děti – ať už si ji koupíte ve dvaceti, nebo šedesáti, vaše srdce musí roztát. Autorka, i ilustrátor se čtenáři pracuje neuvěřitelně hravě, dětem servíruje dobrodružství a těm dospělým lehce humornou, krapet strašidelnou a zaručeně podivnou podívanou s živými kulisami a brilantním překladem.

Z textu je znát, že autorka počítá s tím, že jej budou číst i jiné věkové kategorie, které se v primitivních honičkách pro pětileté děti a nadnesených pojmech nijak zvlášť vyžívat nebudou. Tedy ne tím způsobem, jakým si myslíte.

Ztotožnitelný hrdina
V dětských knihách je až příliš často problém, že se nezvládnete sžít s hlavními hrdiny. Věřte mi, ještě donedávna jsem poslouchala čtení stovek z nich a opravdu jen o pár z nich můžu zpětně říci, že si je pamatuji, natož, že jsem si je užívala. A to radši ani nezmiňuji, kolik z nich bylo pod cejchem Disneyho.

Příšerku Warrena neutváří jen jeho dobrodružství, ale i rodina, citové vazby a okolí, ve kterém se pohybuje. A samozřejmě, také něco, co má každý z nás – duše.

Vybavil si všechny staré legendy o duchách, kteří v zahradním bludišti straší, a přemítal, zda to nakonec opravdu jsou pouhé legendy. Znovu uslyšel kroky pelášící pryč a další smích. Odložil křehký deník v obavě, že choulostivé stránky poničí, a vyrazil za zvuky.

Černobílá? Ne, černočervenobílá a celá šrafovaná!
Nijak zvlášť se mi nechce naznačovat, že nebýt ilustrací, Warrena XIII. a Vševidoucího oka byste si nevšimli, přesto na tom možná bude zrnko pravdy. Naštěstí, Tania Del Rio s Will Staehle (možná spíš Will Staehle a Tania Del Rio, protože Warrena vymyslel on) utvořili sehranou dvojici, a tak si dnes můžete číst v této krásné jednohubce, kterou hned vzápětí pořídíte i svému malému synovi, neteři a s velkou pravděpodobností i odrostlejším bližním, jen abyste tu svou nemuseli dávat z ruky. Protože jestli ji u vás v knihovně někdo zmerčí, dejte na mě, ten vám ji ukradne.

Komentáře (0)