Ledové napětí až do konce!

recenze

Chlad - Arnaldur Indriðason

Komisař Erlendur se vrací do Východních fjordů, kde vyrůstal a kde v desíti letech při strašlivé bouři přišel o bratra. Dozvídá se o Matthildur, mladé dívce, jejíž poslední kroky vedly do hor, kde zemřela. Zmizela beze stopy, její tělo se nikdy nenašlo. Na Islandu jsou taková úmrtí běžná, ale tělo se dřív nebo později pokaždé najde. Skutečně ženu pohltila sněhová vánice? Zbývá už jen pár posledních svědků, kteří si na tuto víc než půl století starou příhodu pamatují.
Odhalování děsivé pravdy, která má neblahé důsledky nejen pro komisaře, je velmi psychicky náročné, neboť Matthilduřini blízcí jsou velmi citliví na toto téma a nechtějí se se svými vzpomínkami vracet do minulosti. A nebo jimi nechtějí otvírat dveře budoucnosti...

Arnaldur Indriðason je jedním z předních islandských autorů detektivek a severských krimi knih. Novinka Chlad byla vydána před čtyřmi lety a od té doby sklidila úspěch u všech milovníků tohoto žánru. Nejenže naprosto splňuje očekávání a napětí přetrvává opravdu až do poslední stránky, ale i díky lidskosti vyprávění a originálnímu pojetí si čtenář příběh o hledání nezodpovězených otázek zamiluje.

Autorův styl se nepodobá žádnemu ve svém žánru a to přispívá k jeho kvalitě - čtenář se necítí jako třetí osoba, je vtáhnut do děje a společně s komisařem Erlendurem, který zde nevystupuje jako strohý policista, ale jako člověk s vlastními bolestnými vzpomínkami, odhaluje stará tajemství, která měla zůstat skryta. Nikdy se během čtení nenudí, neboť Erlendur si pokládá tolik otázek, že nepřemýšlet nad nimi je zcela nemožné. Pokud si čtenář namáhá hlavu s myšlenkami knižních postav, pokud se snaží dojít k vlastnímu závěru a živě si dovede představit mrazivé situace příběhu, pak kniha splnila svůj účel a dá se nazývat kvalitní detektivkou.

Čtenáři, pro kterého je povrch Islandu španělskou vesnicí a který zná několik sopek a hlavní město Reykjavík, by mohlo dělat problém orientovat se v názvech měst, vesnic, hor a jiných zeměpisných záležitostech, které se od sebe mnohdy liší jen několika písmeny. Pro tento účel je na předsádce knihy přehledná mapka se všemi důležitými údaji, takže pokud čtenář tápe, kde se vlastně Erlendur nachází a jakou roli hraje jeho poloha v příběhu, stačí se podívat a otazník zmizí. Matoucí čas od času je i pojmenonvávání stejným principem. Je však zajímavé, že jména se tímto způsobem nepletou a i když většina křestních jmen končí na -dur, hlavní hrdiny si čtenář zamiluje a uchová v paměti.

Chlad je mou prvotinou od tohoto autora a proto nemohu soudit a porovnávat s ostatními knihami. V tomto titulu mě zaujal dvojí příběh, který se v něm odehrává. Na jednu stranu tu je vyrovnaný čtyřicátník Erlendur, který pátrá po zmizelé Matthildur, vzápětí se však příběh změní a čtenář se ocitá v Erlendurově mysli, jejíž svědomí se vyrovnává s tragickou ztrátou milovaného bratra. Zprvu může být toto přehazování rolí matoucí, ale čtenář si brzy zvykne rytmusu knihy a dovede se spolu s novými kapitolami přepnout do situace.

Kladem, který se dá připsat vyjímečnosti příběhu, je bezpochyby neustálá akce. Nepředstavujte si to jako střílení, sprosťárny nebo jiné nepředvídané komplikace. Mám na mysli nekončící pochod myšlenek, který ani s přibývajícím věděním neustává, ba naopak. Jakmile se Erlendur dozví jednu věc, snaží se si ji potvrdit nebo se přes ni pomocí vysvětlení někoho blízkého pohřešované Matthildur přenést. Čtenář jistě ocení i vstřícnost lidí, která nejspíš není daleka pravdivému obrazu islandských vesnic. Lidé nezamykají domy, všichni si tykají a jsou vůči sobě přátelští a milí, i když ne nijak přehnaně a nepříjemně. Erlendur se nesnaží zapůsobit na lidi faktem, že je policista, naopak popravdě předstírá svůj zájem o staré události a s lehkou dávkou neupřímnosti dokáže přimět tázané, aby mu dali odpovědi na jeho otázky.

Jedinou výtkou může být lehce neuvěřitelné úmrtí Jakoba, manžela Matthildur, nicméně nejsem žádný znalec v tomto oboru a nechci se v takových věcech dloubat, vlastně to ani není zapotřebí, protože právě díky Jakobově morbidní smrti působí chování Ezry, jednoho z posledních blízkých Matthildur, přirozeně a dodává skutečnostem nádech pochopení.

Knihu Chlad doporučuji všem příznivcům tohoto žánru. Ať už jste oddaní fanoušci Agathy Christie nebo rádi čtete novodobé detektivky a krimi, nebo jen chcete zkusit něco nového a pěkného - pro všechny se nabízí tenhle titul. Zaujme vás po všech stránkách, neboť sama za sebe mohu dodat, že jsem nic podobného doposud nečetla ani neviděla, a že s detektivkami mám zkušenosti bohaté a letité.

Mé hodnocení:
★ ★ ★ ★ ☆

Komentáře (0)